Proč není Marvel’s Avngers úspěšný?

Speedyredy , 11.04.2021 18:56

V posledním desetiletí dominují stříbrnému plátnu rodinné fantasy akční filmy se superhrdiny. Překvapivě to ale není temný DC se svým Batmanem či Supermanem, nýbrž Marvel s jeho rozšiřující se armádou lidí, jež disponují všemožnými super schopnostmi. Úspěch lze přikládat tomu, že dělají hrdinové zábavné věci, mají svůj vlastní atraktivní příběh, navštěvují zajímavá místa, vedou vtipné dialogy a dokonce umí v divákovi vyvolat patřičnou vlnu emocí. Jsou jimi Iron-Man, Spider-Man, Thor, Captain Amercia, Hulk, Black Widow, Hawkeye, Captain Marvel, Dr. Strange, Star-Lord, mýval Rocket, stromu podobný humanoid Groot a mnozí další. Na poli videoher v září roku 2020 vyšla od tvůrců rebootovaného Tomb Raidera, tedy kalifornského studia Crystal Dynamics tříáčková hra Marvel’s Avengers. Byl to velmi ambiciózní projekt, který si objednal a na který dohlížel samotný Marvel. A pokud nejste mimozemšťané, tak určitě víte, že se dostala hra hned při vydání pod palbu ostré kritiky nejen fanoušků ale i ostatních hráčů. Pokud se ptáte proč tomu tak je, případně vás hra zajímá, či vás také zklamala, pak rozhodně neváhejte, a pojďte si přečíst článek, jehož cílem bylo odhalit možnou příčinu neúspěchu.

Marvel si v posledních několika let objednal mnoho super hrdinských her ze svého univerza, a dalo by se říct, že uspěli. Některé se staly absolutním hitem, jako třeba pro Playstation exkluzivní Marvel‘s Spider-Man, některé jsou prostě dobrou hrou jako třeba pro Nintendo Switch exkluzivní Marvel Ultimate Alliance 3 nebo pro vícero platforem vydaná rubačka Marvel vs Capcom. A některé jsou, dalo by se říct propadákem, jako je třeba zde rozebíraný Marvel’s Avengers. Hry jako takové nečerpají primárně z filmových hitů ale jako vzor si berou spíše všemožné doposud vydané komiksy.

Nyní se pojďme podívat na patrný největší kámen úrazu Marvel’s Avengers. Je jím systém odměn, levelování a vůbec progres skrze opakované hraní. Hra má generické nudné prostředí, které není ničím signifikantní, jedinečné, neumí nějak překvapit, prostě ukázat něco šokujícího. Ale to vše by se dalo přejít, kdyby měla herní náplň, nějaký smysl, cíl, a tímto dávala hráči v opakovaném repetetivním hraní zábavu. Tím nejdůležitějším nedostatkem je ne-progres při grandu. Pokud jste pilný hráč a vše důsledně vysbíráváte napříč všemi těmi stereotypními misemi, vymetáte každý kout, plníte každý nepovinný cíl, nebudete nějak zvlášť odměněni. Vše je totiž jen hra s čísly, a není to pouze absence vizuálu různých vybavení aplikovatelných na vaši oblíbenou postavu. Nejhorší je právě ten pocit, že nemáte v žádné z misí navrch. Všude jen do těch robotických padouchů donekonečna tlučete a hraním vlastně čekáte, až konečně padnou. Pokud se zvednete z úrovně 120 na 130, robot nebude mít 12 ale 13 dílků života. Jednoduše se přizpůsobí vaší úrovni a vy tak nebudete mít možnost užít si rychlé dělání šrotu z těch všech robotů a ostatních padouchů. Mnoho her staví na tom, že si můžete projít různé dříve splněné mise z nižších obtížností, a užít si tak váš odpracovaný grind třeba ve hře s kamarádem, který potřebuje pomoci či jen hrát na pohodu. Ta hra prostě v tomto ohledu nefunguje, neumí zabavit. Říkám si, kdyby tam nebyli Avengeři ale jen nějací neznámí bojovníci, asi by to fakt nikdo nehrál. Takhle je tu stále jistá hrstka hráčů, která to hře odpouští, protože ono tu vlastně na poli her nic jiného takto pěkně vypadajícího Avengerského pořádně ani není.

Hra má opravdu pěkný vzhled. Celkem dost realistický, takže některé komiksové odvážné oděvy postav zde tak odvážné nejsou. Všimnout si toho můžeme hned po odehrání úvodní části hry, kdy kamera zabere Kamalin pokoj a ukáže plakát superhrdinky Captain Marvel, která má namísto svého tradičního černého trikotu spíše kombinézu s krátkými nohavicemi. Lze to pochopit, že realisticky udělané postavy by v oděvu z komiksu v podobě 1:1 nevypadali zrovna úplně nesměšně ale na druhou stranu, hráče fanoušky to rozčiluje, oni do té hry jdou právě kvůli tomu, aby to co znají z komiksu, viděli ve hře. Vem to čert, daleko horší je, že tento realistický vzhled patrně zapříčinil nedostatek zajímavého obsahu. Úroveň detailu příběhu prostřednictvím všemožných deníků mapujících odehrané události kolem vás, nebo prostě jen vzhled připomínající skutečný svět a reálné postavy, dává jasně najevo, že tvorba pro vývojáře není tak snadná a ani rychlá.

Nejsilnější hratelnou stránkou hry je jednoznačně bojový systém postav. Ten je navržen, jak asi víte, do 50 úrovní, kdy každá dosažená vám poskytne bod, který můžete investovat do nějaké dovednosti. Může to být například možnost nastavení ohnivých šípů, elektrických šípů, ale i možnost provádět více kombinací, provádět silnější hrdinské útoky, rychleji si doplňovat ztracenou energii, doplňovat zdraví, atp. Tím jak bojujete, postupně získáváte zkušenostní body a celé to takto vlastně dost dobře funguje.

Absolutním opakem je skutečnost, že je hra live servis záležitost bez dostatečného obsahu. Hra má nepříliš motivační lootovací systém odměn. Jak již bylo dříve zmíněno, gear jsou jen čísla, která když navýšíte, navýší je i AI. Vzniká tak repetetivní nuda, kterou jako třešničku na dort podtrhují předražené položky na tržišti. Pokud si odehrajete kartu výzev pro každou základní postavu, obdržíte součtem 7800 kreditů (1300 kreditů na postavu). Pokud se nepletu, tak nějaká ta jmenovka, kterou byste se mohli chtít pochlubit ostatním hráčům při společné hře, stojí 100 kreditů, kratičká cool animace pak 500 kreditů, oblek v jiné barevné specifikaci 900 kreditů, oblek s poupraveným typem vzhledu, třeba namísto dlouhého rukávu máte krátký rukáv, stojí 1400 kreditů. Jsou tu ještě k dispozici dorážející animace atp. Problém je, že vám hra neumožní kredity dál získávat hraním ale jen prostřednictvím nákupu za reálné peníze. 2000 kreditů vyjde na cca 550 kč. Pro jednu postavu by výdělek ze všech karet výzev s odřenýma ušima mohlo stačit, ale těžko budete chtít hrát jen za jednu postavu že. Když už hrajeme Avengery, tak určitě proto, že postavy střídáme. Tohle přeci není single playerová hra Spider-Man s jedním hrdinou. Je tedy smutné, že suma, kterou získáte odehráním karty výzev, nepokryje vlastně ani celý jeden modifikovaný oblek za 1400 kreditů, protože karta postavy nabízí maximum, jak již bylo zmíněno oněch 1300 kreditů. Tohle je dle mě opravdu těžký fail. Hráč by čekal, že si bude moci oblečky různě přebarvovat, jako tomu je v bojovce Soul Calibur, konkrétně v editoru tvorby charakteru nebo podobně u hry Tekken, kde můžeme vybírat z více barevných variací, ale zde je to skutečně naprosto o ničem.

Když k tomu přičteme skutečnost, že má hra jen jednu frakci, kterou je AIM, a navíc ji máme v cca 15hodinovém příběhu, není to nic, s čím by se měl Marvel chlubit. Dále tu jsou vlastně jen dva padouchové. Jedním je nemesis Black Widow, tedy Taskmaster a tím druhým Hulkův velký konkurent, Abomination. Oba nám hra servíruje stále dokola. Jako prostředí procházíte prázdně působící koridory a rovinná prostranství s mnoha nezajímavými skalními plošinami, buď lesní, sněžné, anebo pouštní pustiny. Dobýváte jako přes kopírák stejné skladiště, montážní haly, a všemožné genericky působící biomy. Ve městě části chybí signifikantní místa a tak není ani možné poznat jestli jste na Manhattanu v New Yorku nebo za řekou Hudson v Jersey City. Pokud k tomu přičteme úkoly typu: dojdi a znič, dojdi a obsaď, dojdi a odrážej útoky nepřátel, je jasné, že se žádný hit nekoná. Mise pro více hráčů v end game fázi nemají ani žádný viditelný progres s nějakým postupem vašeho tažení proti AIMU. Ten tu je prostě pořád, klonuje se a útočí na stále stejných místech. A vy pořád provádíte výsadky, abyste jeho útoky dočasně odráželi. A když vy jste síla 150, každý člen AIMu má vždy 15 dílků života. Jak zábavné že.

I když má hra za sebou nesčetné množství oprav, trpí i po půl roce po vydání stále celkem dost špatným technickým stavem. Občas vám nepřátelská postava někde zamrzne, a vy tak musíte najít místo odkud by šla zničit, nebo restartovat záchytný bod a celý souboj si zopakovat. Občas se vám nepřátelé vůbec nenačtou, nebo vás hra s kamarádem rozpojí uprostřed bitvy s bossem, a vy to musíte jít celé znova. Dost často dochází na staré generaci konzolí k propadům FPS, zejména když se rubou současně čtyři Avengeři s vlnou robotů v úzkém koridoru nějaké té laborky AIMu. Občas, když třeba vejdete do nějaké ještě nenačtené oblasti mise příliš rychle, dojde k  propadu vaší postavy do nekonečné prázdnoty, atp.

Hra má stereotypní design úrovní. Velmi často je těžké se zorientovat, kde že vlastně vaše postava nachází. Ve které části městských ulic je, ve které části pouště je. Ne že byste to nějak potřebovali, ale určitě by bylo fain, mít ve hře určitá místa, které by něco znamenala, třeba boj na Times Square, sochu svobody, atd. Na vrchol kopce si vylézt nemůžete, na střechu mrakodrapu také ne abyste se rozhlédli a měli alespoň nějaký přehled, kam se vydat. V podstatě jen běháte po genericky působících pláních a ulicích. Anebo vnitřních prostor AIMu (úly, skladiště a montážní haly).

Pokud má hra nějaké silné stránky, tak je to jednoznačně povedený příběh, který ale bohužel trpí kvůli live servisovému typu hry prázdnotou. Hra byla původně koncipována tak, abyste si mohli projít příběh jen jednou, a ten zároveň sloužil jako úvodní tutoriál k pochopení mechanizmů hry. Vše co se nacházelo v příběhových misích, bylo uděláno tak, aby to hráči v případě přehlédnutí nechybělo. Nebylo plánováno, že by hráč mohl misi zopakovat. Takže zákonitě se jednalo jen o bedny s generickým obsahem gearu. Pokud jste ho někde nevzali, nevadilo to, protože v end game obsahu případně ve volitelných misích sbíráte to samé stále dokola.

Hra dostala v horizontu šesti měsíců dvě lučištnické „Kill Bill“ postavy, tedy jednu mužskou a jednu ženskou verzi Hawkeye. Přidán byl jeden boss, jedná nová lokace ale ani ta není ničím zajímavým. Prostě další pustina, na které děláte jedno a totéž. Přidané postavy nabízí svůj příběh, ale ani ten neoslní, neboť nepřináší nic zcela dechberoucího. Pamatuji na upoutávku, kde byli vyobrazení velcí roboti Kree, na pozadí byla ztroskotaná loď a všude nádech scénáře filmu Avengers Infinity War. No když se k nám onen obsah dostal, překvapení se nekonalo. Velkolepá scenérie z bitvy byla jen zamražená scenérie ve filmečku a vše hratelné byla prázdná post-apokalyptická pustina s troskami obrovitých robotů Kree, tedy vlastně jen v písku ležící rukou. Na pozadí byla havarovaná vesmírná loď Kree, kterou nebylo možné prozkoumat, protože byla jen kulisa a celé to bylo vlastně o ničem. Upoutávka byla jen dobře udělaná iluze, jež slibovala nový atraktivní obsah. Přepokládám, že Wakanda bude něco podobného. Další genericky působící les, ve kterém bude jen jako pozadí tolik žádané město a cílem bude vyčištění biomů nepřátelské do nekonečna klonující se robotické frakce AIM.

Pokud bych měl hře udělit nějakou známku, tak je to celkově 4/10. Výsledná známka by vycházela z příběhové části, kterou hodnotím 7/10, a end game obsahu, kterému dávám 2/10 a to za celkem dobře udělaný combat systém postav, nic víc. Vše ostatní ve hře je bohužel špatné a nezajímavé, připomínající chamtivé coin-op automaty, tedy automaty, jejichž cílem je z hráče dostat co nejvíce peněz. Pokud by byla hra za poloviční cenu, doporučil bych jí hráčům, kteří mají k Avengers vztah, aby si prošli zajímavý příběh, případně vylevelovali jednu z oblíbených postav a zahráli občas třeba s kamarádem. Na hluboký ponor do hry to ale bohužel není.

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    7

    The Ascent

    8

    Sonic Colors: Ultimate

    8

    F1 2021

    9

    Psychonauts 2

    7

    Aliens: Fireteam Elite

    7

    Life is Strange: True Colors