Cyberpunk 2077, aneb pozlátko bez duše v alpha verzi

mnaca , 18.12.2020 21:04

První mé seznámení se Cyberpunk 2077 se datuje skoro osm let zpět, kdy jsem nejdříve slyšel tóny Bullets od Archive a hned na to se mi naskytl pohled na krví pokrytou augmentovanou ženu s mrtvolným výrazem ve tváři, čepelemi z rukou a zásahovou jednotkou policie, která po ni pálí jednu kulku za druhou. Ta atmosféra dystopie sršící z traileru si mě naprosto získala a započala mé dlouhé čekání na tuto hru. Po osmi letech jsem se dočkal, ale vše popořadě. 

Nejdříve bych chtěl zmínit to, že jsem se bohužel svezl na obrovským hype, který do mě sypal jak tým vývojářů, tak herní weby. Hra se mi dostala tak do hlavy, že jsem ji měl za určitou pomyslnou modlu ještě roky před vydáním, poté přišel první dlouhý gameplay trailer, který trval déle jak 45 minut a já byl u vytržení. Grafika, prostředí, skutečně živoucí svět. Tahle ukázka nemohla být od skutečné podoby vzdálenější. 

Když srovnám grafiku ne jen z konzolových verzí, ale i z High-end PC s tím, co nám bylo prezentováno v roce 2018, tak se jedná o downgrade, kde se z údivu nad tím, co dokázal CDPR vytvořit na předváděčce za skvost proměnil v údiv nad tím, co to vlastně ve finále CDPR vytvořil, ale dejme tomu. Downgrady nejsou nic vzácného v herním světě, postihlo to spoustu her ze stáje jak UbiSoftu, tak to postihlo i předešlou hru CDPR Witcher 3, ale to je jiný příběh. Řekněme, že na grafice nezáleží, důležitější jsou jiné aspekty, čímž bych se chtěl dostat k městu, k městu duchů. 

Kdybych měl přirovnat město Night City k něčemu s podobnou úrovní, tak budu muset bohužel zabrousit snad až do roku 2002 ke GTA: Vice City. Přísné? Možná, ale když jsem viděl, jak město opravdu "žije" ve finální verzi, tak jsem si prvně vzpomněl na stařičké díly GTA. Od slibovaných NPC s vlastními životy jsme dostali chodící klony od jednoho rohu ulice ke druhému, kde není problém na jednom metru čtverečným narazit na 4 stejné postavy. Jejich interakce s prostředím je při nejlepším diskutabilní a jejich reakce na podněty hráče jsou takřka nulové. Dlouho jsem nezažil hru s mrtvolnějším a prázdnějším životem, než je Night City. Až depresivně apatický svět bez osobnosti, emocí, kde se jedná jen o neonové pozlátko, ale když se člověk zadívá hlouběji, není o co stát, protože se ve finále jedná o svět, který by našel své místo možná v roce 2012. Starou kostru dlouhého vývoje nezakryjí ani tisíce neonů, v hloubi město postrádá charakter, je zastaralé, nezajímavé, rozbité. 

Atmosféra Cyberpunku je zase na druhou stranu dechberoucí. Pomáhají tomu úkoly postav a jejich příběhy, ať už hlavní nebo vedlejší questy. Atmosféře přidávají i dialogy mezi postavami, tedy do doby, než vám do dialogů začne volat jiná postava s banálními problémy. Další úžasnou věcí jsou možnosti řešení různých situací, tolik emocí, co zde dokáže nabídnout jeden vedlejší quest by člověk u konkurence jiných open world nezažil snad za celou hlavní dějovou linii, ale... Ano i zde je pár ale a tím je technický stav a policie. Atmosféra může být sebelepší, dialogy propracovanější, ale nic nedokáže vytrhnout z atmosféry víc, než naprosto otřesný technický stav a teleportující se policie. Je opravdu úsměvné spáchat trestný čin na balkóně činžáku ve slepé uličce na kraji terasy, kde se za vámi zčistajasna objeví policejní komando proti zdi, neměli odkud přijít, prostě tu najednou jsou, super. A teď ten technický stav.

Technický stav hry je to nejhorší, co jsem za poslední roky viděl. Občasné propady FPS dosluhující generace u jiných her vem čert, ale zde je smutná jiná skutečnost, zde se nejedná o propady snímkovací frekvence, zde se jedná o konstantní snímkovou frekvenci pod hranici 30 převážně při jízdě autem nebo přestřelek. Přišel jsem si, jak kdyby mi bylo znovu dvanáct a já se snažil na dosluhujícím PC HW hrát mermomocí i nové hry, kde jsem si "užíval" spousty titulů při rozlišení 800x600 při 25fps. Bohužel se ale nejedná jen o slabé FPS, problémů je zde spousty. Doskakování textur, freeze i na desítky vteřin, pády hry, bugy questů, grafické glitche, nefunkční AI, atd. atd. atd.

Gameplay. Ach ten gameplay. Co ve střílečkách opravdu nesnáším je špatný gunplay, na tom střílečka stojí a padá. Cyberpunk ohledně gunplaye kulhá na jednu nohu. Dlouho se mi nehrála nějaká FPS tak špatně, jako právě Cyberpunk. Gunplay není až tak špatný, je jiný, pro mě nepříjemný, jak kdybych se přestřeloval s dětmi na laser game, proto mi také k srdci přirostla více katana, což se i tak nějak vyžaduje, že. Řízení vozidel je také diskutabilní, opět docela nepříjemný zážitek, kterému nepomáhala ani snímková frekvence, takže jízda autem pro mě byla trestem. 

Opravdu jsem chtěl mít Cyberpunk rád po tom dlouhém čekání a natěšení se, ale bohužel nemohu, jsem frustrovaný a zklamaný, jak ze hry, tak i z přístupu a lží CDPR před vydáním hry, ale o těch všichni víme, tak to nemá smysl zde rozepisovat. 

Verdikt za mě:

+ Atmosféra

+ Keanu Reeves

+ Questy a možnosti jejich plnění

- Technický stav

- Město a jeho "živost"

- Tupost AI

- Duchové aka NPC

- Grafika

- Gameplay

Závěr:

Za rok či dva po 120 patchích se může jednat o poměrně kvalitní titul na úrovni 7-8 bodů z 10, protože příběhem a atmosférou se jedná o více než kvalitní hru, kterou sráží naprosto zprasený technický stav, gameplay, AI a jistá zastaralost. Hlavní devíza, kterou se CDPR tak chlubil je město, které pokulhává ohledně života takovým způsobem, že mě hra dostala spousty let zpět do minulosti jiných městských akcí. Za mě je zatím Cyberpunk 2077 na 5/10 a obávám se, že díky zklamání už nebudu mít nikdy chuť hru znovu vyzkoušet na nové generaci. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    9

    Control Ultimate Edition

    6

    The Medium

    6

    Destruction AllStars

    9

    Persona 5 Strikers

    8

    Bravely Default 2

    9

    The Nioh Collection