Remake Tomb Raider DOX a moje dojmy

Speedyredy , 03.09.2017 19:16

Dohrál jsem hratelnou ukázku Tomb Raider Dagger of Xian, tedy remake druhé hry z roku 1997, kterou stvořil fanoušek značky Nicobass. No a nyní je tedy čas sdělit vám svoje dojmy. Určitě se nevyhnu krátkému zhodnocení dema a porovnání klasického Tomb Raidera s tím restartovaným, vždyť přeci Lara by měla být jen jedna :-)


Úvodem
Pokud hrajete hry dost často, můžete mít pocit, že si je dnes vše nějak podezřele podobné. Nemyslím žánrem ale po stránce herní náplně. Například Assassins Creed, jedná se o hru která nabízí mimo zabíjení nepřátel a proklouzávání mezi nimi jestřábí pohled pro nápovědu, strom dovedností, sbírání všeho kolem pohozeného, otevřenou mapu či hlavní a vedlejší mise. Ano a právě tohle všechno má i restartovaný Tomb Raider, Lara Croft si navíc kraftí svojí výbavu, kempuje u táboráků, primární zbraň má luk a co více, nesnaží se hledat cestu dál probíráním se ruin a jejich mechanizmů ale probírá se vojenskými základny a po vzoru Johna Ramba se snaží svými infiltračními dovednostmi projít skrz, občas se musí jen prostřílet. Ptáte se, a tohle je Lara Croft? Proč má místo dvou bouchaček, sexy postavy s bujarým poprsím, batůžkem a červenými brýlemi potrhaný oblek, obinadlem ovázané ruce a soustavně naříká? Lara Croft se totiž ještě nestala Larou, kterou známe z dřívějších her. Osobně mám pocit, že už se jí snad ani nikdy nestane ale. Je tady jedno velké ale. Tento smutný fakt byl totiž umírněn novinkou v podobě zveřejněného dema remake hry Tomb Raider 2 Dagger of Xian, které vytváří autor Nicobass a jeho tým.


Namáhání mozkových závitu je zpět
Vše začíná jako původní hra. Lara se nechá vysadit z vrtulníku u Velké čínské zdi, sklouzne do jeskyně a vy začínáte hrát. Demo remake hry se snaží kopírovat původní hru avšak ne do posledního puntíku a tak není divu, když se krátce po vyšplhání z jeskynní propasti hned u prvních dveří na chvíli pozdržíte. Zatímco v původní hře stačilo zatáhnout za páku, zde je hlavolam trochu více sofistikovaný. Mechanizmus který blokuje dveře je totiž rozbitý. Nezbývá vám tedy nic jiného nežli improvizovat. Improvizovat samozřejmě po nalajnované cestě, která ale není zas tak nalajnovaná. Bílé římsy, které na vás svítí proto aby upoutali vaší pozornost nehledejte. Naopak, v potěmnělých prostorech zde musíte jako hráč využít světlic k tomu, abyste si všimli zdali není na stěně nějaká prasklinka či mezera po chybějící cihle po které by bylo možné šplhat. Obecně lze tak říci, že hra dostává naprosto odlišný rozměr hratelnosti. Cestu dál hledáte skutečně jestřábím okem, tím vaším, nikoliv tlačítkem pro zvýraznění říms a všemožných interaktivních předmětů jak to je například u restartované hry. A když vám někdo řekne, že to tlačítko nemusíte mačkat, já říkám že je to hloupost. Pokavaď ho hra nabízí, hráč se po několika minutách tápání vzdá. Zde ale jiná možnost nežli vaše pozornost není. Však hrajete za Laru Croft, tak proč byste se do ní neměli vžít. Skutečně, absence bíle označených říms dává hraní naprosto jiný rozměr. Vše si pečlivěji prohlížíte a daleko více bystřeji vnímáte a tak nějak se hlavně nenudíte. Pokud vás tedy baví sledovat v pohybu krásně zpracovanou Laru Croft a samozřejmě s ní toužíte dojít až na konec její cesty.


Lara Croft
To jak je Lara Croft vymodelovaná je úžasné. Je naprosto věrná originálu, tělesné proporce jsou ryze komiksové, tak jak by si je každý památník hráč přál. Velikost legendárního poprsí netřeba komentovat, je přesně takové, jaké ho známe, včetně jejich dlouhých atletických nohou, širokých boků, úzkého pasu, plných rtů a oříškově hnědých oči. Kulaté červené brýle, krátké napasované šortky, modré přiléhavé tílko, pásek, vysoké boty a batůžek. To je prostě to co k Laře neodmyslitelně patří. A nechybí ani dlouhý pletený copánek, který při pohybu krásně vlaje. Kemp pro táboření, dříví či jakékoliv jiné suroviny netřeba hledat. Luk tady také nehledejte. Nic z toho do značky nepatří a také to tady není. Lara coby společností opovrhovaná hraběnka, vysportovaná gymnastka a archeoložka se s vámi soustředí jen na cestu vpřed. Pozitivní je, jak Lara mlčí, neheká ani nenaříká. Když něco odpráskne, odpráskne to proto, že jí to překáželo, nad ničím se nepozastavuje, jde prostě dál. Jak sympatické až husinu na kůži cítíte. Ona je přesně ta osoba, co umí být vždy nad věcí a to s elegancí a klidem.


Deník versus deníky
Zatímco Lařin osobní příběh zde vykreslen není, však má být Lara záhadnou bytostí ne :-) Je zde moc dobře naznačen příběh týkající se cíle její expedice. S tím souvisí nacházení deníku mrtvých. Když narazíte na nějakou tu kostru člověka, můžete si počíst, co zapříčinilo její osud. Deníky v demu byli čtyři a všechny byly dost vkusně tematicky zakomponované. Pokud neleníte a těch několik řádků si přeložíte, bude mít daleko více prohloubený zážitek. Jak se říká, dýchne na vás atmosféra minulosti. Deníky nějak extra neodváděli od hry samotné, jako tomu je v případě restartu. Jejich přečtení bylo díky svému množství naopak příjemným prohloubením hry. Jen pro připomenutí, v Rise of The Tomb Raider jste udělali krok a narazili na deník, za dalších dvacet kroku byl další, pak další, a tak dále. Pokud je hráč nečetl, později už neměl šanci vnímat tu pravou atmosféru daného prostoru, co se v něm kdysi událo. Tohle tedy profesionální vývojáři ve své AAA hře rozhodně nezvládli, narozdíl od Nicobasse. Ono tak nějak vše co mě v těch profesionály vytvářených hrách štvalo tady chybí. Třeba nenarazil jsem na limit množství nesené munice, nebo se mi sám nedoplňil život po smrtelném pádu do jámy a následném načtení hry z posledního záchytného bodu. Hra vám prostě uchová takový stav, ve kterém jste ke kontrolnímu stanovišti došli. Když tedy budete plýtvat s municí a s lékárničkami, je klidně možné že budete v závěru hry trpět a uvažovat o opakovaném lepším průchodu. Co se týče nápovědy, co udělat, Lara vám napoví klasicky po vzoru Anniversary. Po kliknutí na deník v kruhovém inventáři řekne co si myslí a co by udělala. Žádný barvou zvýrazněný pohled instinktu přeživšího, prostě jen slovní náznak :-)

Obtížnost, menu a hudba
Obtížnost dema bylo možné nastavit v několika parametrech. Jedná se tedy o obtížnost bojů, dále je možné deaktivovat automatické zachytávání na římsách a aktivovat manuální zaměřování. Po grafické stránce v krásně zpracovaném menu zjistíte, že hra nabídne řadou bonusů, už teď bylo možné poslechnout si použitý hudební zvukový doprovod. Navíc vám hra při vyskočení z nabídky zpět do hlavního menu hudbu nevyhodila ale nechala jí hrát tak dlouho, než skončila. Bylo tak možné překliknout si na modely postav a kochat se pohledem na Laru v několika pózách při vámi zvolené hudební skladbě. Nechybí ani možnost prohlédnout si vámi přemožené potvory. Jak ukazuje kolonka Croft Manor, hra by měla v budoucnu nabídnout i Lařino sídlo. Co mi nejvíce v restartované sérii chybělo je uchu lahodící tematická melodie a hudba. Nicobass si sehnal talentovaného hudebního skladatele. Melodie které v průběhu dema uslyšíte pohladí vaše uši a nejen že vám připomenou původní hru ale jako by řeknou, pojď, je čas odhalit jedno dávno zapomenuté tajemství. Hudební doprovod patřil v sérii Tomb Raider vždy k silným stránkám hry a já s radostí konstatuji, že zde na rozdíl od restartu tomu tak je.

Závěrem
I když mi demo na první průchod zabralo zhruba dvě hodiny, nemohl jsem se nabažit nádherných scenérií, skákání, šplhání, táhání za páky a bloky, plavání a potápění, hledání cesty dál, hodícího se svícení světlicí či boje s pavouky, ptáky a tygry. Co by mě do budoucna potěšilo, tak to je jízda na motorovém člunu v Benátkách, sněžném skútru či čtyřkolce v sídle, pokud jí autor navíc do sídla dodá. Určitě bych uvítal i boj s T-Rexem, tak jako tomu bylo na konci prvního levelu v originálu. No když se tak dívám kupředu, na kolektiv nadšených tvůrců čeká hodně moc práce, pokud tedy plánují hru dokončit.
Neříkám, že je restartovaný Tomb Raider špatná hra, to ne, je vidět že autoři nelenili a tvrdě pracovali. Otázkou ale je, jestli je jejich cesta tou cestou, kterou by se měla vydat Lara Croft. Za prvé, Tomb Raider by neměla být hra pro každého. Za druhé, Tomb Raider by měl být především tím čím vždy byl, tedy o hledání cesty v boha zapomenutých ruinách. Uvidíme jak dopadne třetí hra od Crystal Dynamics, ale už teď lze s jistotou říci, dle počtu příznivých komentářů u youtube gameplay videí či komentáři pod články herních webu, že remake druhé hry ukazuje, jak velkému zájmu se "stará" Lara těší a jak moc umí zabavit, když namísto eliminace členů vojenské základny a všemožných těžkooděnců či vrtulníků, prochází přednostně katakombami a s očima na stopkách čelí nástrahám, které tam zanechali původní obyvatelé, když se snažili ukrýt před zbytkem světa mocný artefakt. Myslím, že kombinace ruin prastaré civilizace, tajemná legenda a sexy Lara měla něco do sebe. Držme tedy tvůrcům remake hry palce, ať vydrží a svůj projekt zdárně dokončí. Tomb Raider 2 je hra, která si hábit moderní grafiky rozhodně zaslouží a jak jsme se mohli přesvědčit, už teď jí neskutečně moc sluší :-)

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    7

    Mafia II: Definitive Edition

    10

    Xenoblade Chronicles: Definitive Edition

    9

    Borderlands Legendary Collection

    7

    Ion Fury

    5

    Resident Evil Resistance

    9

    Streets of Rage 4