Watch Dogs: Legion

RECENZE 47

PS4 XONE PS5 XSX

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

 
 
Watch Dogs: Legion ( Watch Dogs Legion )
7 10 1
Hodnocení hráčů: 6.75 z 10, hodnotilo 4 hráčů

Watch Dogs: Legion

Martin Šmíd, 01.11.2020 16:25

Ještě dnes si pamatuji, jak Ubisoft před začátkem současné konzolové generace oznámil ambiciózní hackerskou hru Watch_Dogs, na níž se nešlo netěšit. Po vydání nedokázala naplnit vysoká očekávání a někdy se na ní snesla až neuvěřitelně velká kritika. Z mého pohledu šlo ovšem o kvalitní akci v otevřeném světě, kterou jsem si užil, ať už díky Chicagu s nezapomenutelnou atmosférou, neotřelému tématu i solidní hratelnosti. Protože hra zaznamenala v prodejích slušný úspěch, přispěchal Ubisoft s druhým dílem, který opravil ty nejviditelnější nedostatky, a možná i dnes jde o jednu z nejlepších her s otevřeným světem, jaké jsme se tuto generaci dočkali. Ubisoftu druhé díly očividně hodně jdou, protože se prakticky opakovala situace jako u série Assassin’s Creed. Na rozdíl od ní ovšem Watch Dogs 2 neslavil tak dobrý komerční úspěch, a možná i proto si dal Ubisoft s dalším dílem pěkně na čas a rozhodl se ho trochu více překopat. No, z mého pohledu určitě k horšímu.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Hra Watch Dogs: Legion nemá v názvu klasickou číslovku, ale jde o plnohodnotné pokračování spadající do stejného hackerského univerza. Už během oznámení bylo patrné, že s ní má Ubisoft velké plány, ale vývoj nešel podle plánu, takže následovalo několik odkladů, předělávání a různých úprav. A vlastně se ani není čemu divit. Ubisoft v poslední době čelil velké kritice. Jeho hry stavěly pořád na stejných herních mechanikách, které se přejedly a hráče ani nebavily, a to i vzhledem k dalšímu velkému množství chyb. Možná i proto jsem byl řadu měsíců k Watch Dogs: Legion poměrně skeptický, ačkoliv mám předchozí dva díly rád. A nyní po dohrání mohu říci, že to bylo na místě. Nový Watch Dogs totiž má několik zajímavých nápadů a povedených částí, ale také v řadě dalších selhává. Dokonce selhává i v tom, co měla být jeho největší přednost. Pojďme ale pěkně popořadě.

Jak jste asi poznali z přiložených obrázků nebo trailerů, Watch Dogs: Legion se odehrává v blízké budoucnosti v Londýně. Hned na začátku se jako člen hackerské skupiny DedSec, kterou fanoušci předchozích dílů určitě budou dobře znát, pokusíte zarazit plánovaný velký teroristický útok. Jenomže selžete, výsledkem čehož je, že několik budov vyletí do povětří. To je záminka na to, aby byl ve městě vyhlášen válečný stav a správu převzala organizace Albion, která zbytky skupiny DedSec rozpráší, a navíc ji obviní za onen teroristický útok. Na vás proto bude, abyste skupinu DedSec obnovili, a to za pomoci prostého lidu. Příběh jako takový je spíše průměrný, nemá moc velkých překvapení a navíc ani nějak dobře napsané postavy. Prakticky tou jedinou zajímavou je umělá inteligence, která s vámi komunikuje a nešetří vtipnými hláškami. K ostatním postavám si těžko uděláte nějaký vztah, a to vlastně platí i pro hlavního hrdinu, tedy hrdiny. Tady se trochu naplnila moje obava z toho, že když bude možné ovládat jakoukoliv postavu, tak ty nebudou dostatečně propracované a charismatické. Jsou navíc dost ploché, ani nejsou dobře nadabované, a to je velký problém. Co se mi alespoň trochu líbilo, tak jsou některá zajímavá témata, která hra otevírá, ať už jde o využívání technologie nebo umělé inteligence, což stojí za přemýšlení.

Pokud je něco, v čem Watch Dogs: Legion jednoznačně boduje a je zároveň jeho nejsilnější stránkou, je to virtuální Londýn, který doslova ožívá na televizní obrazovce. Město, kde neustále prší, je vymodelováno do posledního detailů, a ačkoliv má díky svému zasazení futurističtější design, budete během hraní poznávat řadu světově známých památek a ikonických lokací, jimž věnovali vývojáři velkou pozornost. Je tak zážitek po městě jezdit nejen za deštivého dne, ale také večer, přičemž život mu vdechují všudypřítomní civilisté, které můžete verbovat do svého týmu, i jezdící vozidla, do nichž je možné hned naskočit. Můžete jezdit nejen v autech, které nemají licenci, ale jsou inspirované skutečnými značkami, tak na motorce či ve člunu. Jako v předchozích dílech je jízdní model čistě arkádový, takže hlavně auta dost plavou, ale popravdě, to mi ve výsledku moc nevadilo a nemám s tím žádný problém.  

Budu rovnou pokračovat tou největší chloubou hry, kterou vývojáři před vydáním neustále zmiňovali, a to možnost naverbovat do svého týmu kohokoliv uvidíte. Ať už potkáte během toulek po Londýně kohokoliv, můžete ho naverbovat do svého týmu. Každý člověk ve městě má nejen nějaké to jméno, ale také schopnosti. Ze zkušeností musím ale říci, že drtivá většina civilistů, které během hraní potkáte, jsou naprosto nezajímaví panáci, které v týmu nepotřebujete a vlastně ani nechcete. Jeden má třeba speciální vlastní auto, druhý umí pít pivo a opít se během mise, jiní zase zbraně a tak dále. Schopností je asi několik desítek, možná stovek, a ty nejsou většinou moc použitelné v akci a navíc je hra generuje u všech civilistů neustále dokola. Naleznete opravdu jen pár postav, které jsou zajímavější a mohly by mít využití. A takovou postavu pak naverbujete tím, že s ní promluvíte a vyřešíte následně pro ni nějaký ten problém, který ji trápí. Tyto úkoly nejsou moc nápadité a ani originální. Jen vždy musíte nějak dojet, tam něco zničit či hacknout. Naštěstí jsem verbování moc často nedělal, takže jsem nezabředl do smyčky neustálého opakování těchto vedlejších nudnějších aktivit.

Civilisty se tak moc nevyplatí verbovat a navíc ono verbování je celkem nudné a nezajímavé. Daleko lepší je hrát hlavní příběh, během něhož několik zajímavějších postav z pohledu jejich schopností získáte. Ty nejzajímavější postavy je pak možné získat čištěním města. Londýn je rozdělen do osmi čtvrtí, kdy každá je obsazena Albionem, jenž v nich tlačí svoji propagandu. Abyste ji ovládli, musíte vždy splnit několik jednoduchých úkolů a finální kratší misi, přičemž následně vždy získáte nějakého specialistu. Ať už jde o borce, který se specializuje na drony nebo auta, tak zabijáka či špióna či dobrého hackera. No a s touto sebrankou si bohatě vystačíte, takže není třeba verbovat někoho dalšího, kdo vám bude zabírat jen slot v menu. Možnost naverbovat kohokoliv určitě znělo na papíře skvěle, ale nakonec jde o funkci, která je vlastně i zbytečná, ne moc funkční a po většinu času ji budete ignorovat. Byl bych daleko radši, pokud by vývojáři připravili jen pár postav, které by ale byly zajímavé nejen svými schopnostmi, ale také by byly dobře napsané a mohl bych si k nim udělat nějaký ten vztah. Na zdejší sebranku si už nyní moc nepamatuji a za rok si na ni ani nevzpomenu. Kvantita zde bohužel dostala přednost před kvalitou.

Pokud jste hráli předchozí díly Watch Dogs, dalo by se říci, že budete od první minuty jako doma. Vývojáři sice přidali možnost verbovat do týmu kohokoliv, ale jinak je herní základ prakticky identický a jen s několika drobnými úpravami, kterých si možná ani moc nevšimnete. Pořád jde o hackerskou hru, v níž musíte během misí hackovat různé terminály, ať už za pomocí vlastních schopností nebo dronů, kamer či pavoukovitých robotů. Někdy je během hackování nutné splnit nějaký ten menší logický rébus, jako je spojování uzlů a tak dále. Musím říci, že tyto hádanky jsou spíše nudnější a bohužel se hodně často opakují, takže není moc zábavné je plnit a vždy jsem si přál, abych je co nejrychleji vyřešil a mohl jít dál. Problém bohužel je, že těmito logickými rébusy jsou prošpikovaná většina hlavních misí, takže si pak připadáte, že děláte jedno a to samé dokola. To rozhodně není správně. Jinak ale nejde říci, že by hra měla špatné mise. Některé mise jsou přímo výborné a nesmírně zajímavé, takže jsem si je hodně užil. Není jich sice tolik, kolik bych si přál, ale jsou.

Co vše do jisté míry zachraňuje, tak je pořád velmi dobrý stealth systém založený na používání kamer i dronů. Obcházet protivníky a zkoušet na ně různé triky nikdy neomrzelo. A musím říci, že kvalitní jsou i pasáže, když už jste odhaleni a dostanete se pod palbu. Gunplay je zábavný, krycí systém funguje přesně podle představ a není tak problém se bavit u likvidace nabíhajících protivníků, na což je možné používat různé pasti i palné zbraně jako pistole, samopaly, pušky či kulomety. Ano, umělá inteligence nepřátel není úplně nejlepší, ale dostačuje a vlastně ani moc neurazí. Zvláště pokud hrajete na nějakou tu vyšší obtížnost, kde je nutné si neustále dávat pozor na zdraví a trochu více taktizovat. Každopádně možnost řešit mise i situace různými způsoby a hlavně kreativně je velkou devízou Watch Dogs: Legion. A vlastně je to i jeden z důvodů, proč jsem si nakonec hru docela užíval a bavil se u ní, ačkoliv má i řadu věcí, k nimž mám výhrady.

Když máte naverbovanou nějakou postavu, můžete ji vybavit zbraněmi i nějakým tím gametem. Navíc postupně získáváte speciální body, které můžete investovat do vylepšení zbraní i dalších schopností, jako je třeba hackování silnějších dronů, což je jistě fajn. Vývojáři tak zakomponovali i jednoduchý RPG systém, který hratelnost dobře obohacuje. Abych se ale ještě vrátil ke zbraním, tak je možné u nich měnit skiny, a nechybí ani možnost měnit oblečení, masky a tak dále u jednotlivých postav. Většina kosmetického harampádí je za plnění hlavních i vedlejších misí a aktivit, ale některé jsou k nákupu za prémiovou měnu. Watch Dogs: Legion tak obsahuje i tolik nepopulární mikrotransakce, ale ty nejsou nijak agresivní a k hraní se bez kosmetických přídavků určitě obejdete. Nebo tedy, já se bez nich obešel, protože jsem na tyto ingame nákupy imunní.

Pokud půjdete čistě po příběhové lince, vystačí vám Watch Dogs: Legion na nějakých patnáct až dvacet hodin dle zvolené obtížnosti, takže určitě nejde o nejdelší a největší open-world hru Ubisoftu. Délka mi ale přišla v pohodě, navíc virtuální Londýn nabízí dost dalších lákadel, abyste ho neopustili. Když dohrajete hlavní příběhovou linku, můžete se dát do plnění vedlejších misí pro postavy, které potkáte. Tyto mise nejsou tak dlouhé jako ty hlavní, ale musím říci, že jsem se u nich kolikrát bavil více. Dále můžete doručovat balíčky, a jak jsem zmínil výše, mezi vedlejší aktivity patří osvobozování Londýna a jeho čtvrtí. Aby byla část Londýna osvobozena, musíte splnit několik menších úkolů, jako je hackování billboardů, osvobozování vězňů, získávání důkazů nebo likvidace VIP osob. Taková ta ubisoftí klasika, která je přítomna v každé jeho open-world hře. Neurazí, nenadchne.

Na první pohled vypadá Watch Dogs: Legion solidně. Město žije, má řadu detailů a silnice se krásně lesknou, do toho přijde sem tam nějaký ten pěkný efekt. Chvilkami jsem si říkal, že vlastně ani na té současné generaci nevypadá vůbec špatně, navíc se i celkem slušně hýbe a nesetkal jsem se s viditelnými poklesy frameratu. Jenomže po čase si začnete všímat různých neduhů, mezi nimiž je doskakování textur i celých objektů, hlavně když jedete rychle v autě, občas mizerné textury, některé ošklivé postavy nebo různé grafické glitche. Chápu, že hra je hodně náročná na hardware a současné konzole už nemusí dostačovat, ale jsem toho názoru, že i tak mohla být hra lépe vyladěná a optimalizovaná. Uvidím, jak na tom bude next-gen verze. Jakmile se mi dostane do rukou PlayStation 5, vyzkouším hru na této konzoli, na které má běžet ve 4K rozlišení s podporou ray-tracingu. Zpět ale k současné verzi a ozvučení, které je vlastně docela fajn a na solidní úrovni, stejně jako slušný soundtrack s řadou dobře známých písniček, které se k jízdě po Londýně hodně hodí. Dabing postav je pak ale rozporuplný. Jen pár postav je nadabováno opravdu dobře, zbytek je spíše průměr. I v tomto je tedy hra dost nevyvážená.

Z nejambicióznější Watch Dogs se nakonec vyklubala jen solidní hackovací hra, která dokáže fanoušky předchozích dílů zabavit hlavně díky povedeným stealth prvkům, akčním pasážím i parádně zpracovanému Londýnu, který má nezapomenutelnou atmosféru a je radost ho prozkoumávat. Je škoda, že se vývojáři více nevěnovali příběhu jako takovému, mise zahltili neustále se opakujícími nudnými hackovacími minihrami, a nápad moci ovládat jakoukoliv postavu zněl dobře možná tak na papíře, ale ve hře moc nefunguje. Watch Dogs: Legion mohl dopadnout daleko lépe, a jestli s ním chtěl Ubisoft nastartovat po předchozích problémech svoji novou éru, tak se mu to spíše nepovedlo.

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    7

    Watch Dogs: Legion

    8

    Crash Bandicoot 4: It's About Time

    8

    DiRT 5

    5

    Bright Memory

    7

    Call of Duty: Black Ops Cold War

    9

    Marvel’s Spider-Man: Miles Morales