Tales of Arise

RECENZE 11

PS4 XONE PS5 XSX

Konzolista
MC ps4
Hráči

Hodnocení hráčů

8/10 A2
9/10 Chesse
9/10 Leon
 
 
Tales of Arise ( Tales of Arise )
9 10 1
Hodnocení hráčů: 8.67 z 10, hodnotilo 6 hráčů

Tales of Arise

Leon, 17.09.2021 12:59

V minulém roce oslavila série Tales první čtvrtstoletí existence. Čtvrtstoletí, ve kterém nám tato nonkonformní balada představila komornější pojetí japonské fantazie, než na jaké jsou fanoušci tohoto specifického žánru dnes zvyklí od jiných franšíz snažících se v uplynulých letech kvapně vzdát žánrových hodnot ve snaze zalíbit se publiku na Západě. Největší slávu si Tales zažila na počátku století a kolem roku 2008, kdy publikum doslova uchvátila vynikající Tales of Vesperia. Od té doby se série změnila jen nepatrně, a i když stále přinášela poctivá klasická dobrodružství a udržela si svůj jedinečný artový styl, došel této japonské sáze z hlediska hratelnosti v uplynulých letech dech. Dokladem budiž tituly Tales of Zestiria a Tales of Berseria, které byly poctivými žánrovými kousky, ale tradiční hratelnost série zde dosáhla svých limitů, a tak nebylo sérii v podstatě již ani kam posouvat. V Bandai Namco si toho byli dobře vědomi, a proto se rozhodli pro radikální restart, jehož výsledkem je Tales of Arise, na který budou bardové z JRPG tábora pět ódy ještě po mnoho let.

Recenzovaná verze: PlayStation 5

   Tvůrci již dopředu avizovali, že nás čekají četné změny a netajili se svými ambicemi stanout s Tales of Arise nejen na vrcholu celé série čítající doposud 16 dílů, ale být zároveň tak trochu útočištěm pro všechny hráče zklamané žánrovým posunem mnohých klasických JRPG sérií směrem k akčním RPG. Tváří v tvář japonskému konzervatismu nebyl zpočátku větší důvod věřit tomu, že se plánovaný restart podaří bez bolestných kompromisů. Obzvláště ve světle řady překážek, s nimiž se muselo studio Bandai Namco potýkat, ať již šlo o dlouhou odmlku v sérii, doposud největší v její historii trvající už od roku 2016, chystané multiplatformní vydání, potíže způsobené pandemií sužující Japonsko již téměř dva roky a odložení vydání o celý rok. Teprve po zveřejnění prvních herních ukázek a hratelné demoverze nervozita u hráčů opadla a bylo zřejmé, že se chystá velké shledání.  

   Kvalitní herní restart v dlouhodobé sérii je obecně velkou výzvou. Pokud je proveden necitlivě, dokáže zničit pouto s minulostí a tím do značné míry vezme sérii i její budoucnost. Když je naopak veden snahou o zachování toho nejlepšího z předešlých dílů, inspiruje se osvědčenými mechanikami a je navíc obalen řemeslně zdařilou slupkou, stává se zásadním předělem s potenciálem přilákat nové fanoušky. Tales of Arise budiž příkladem restartu, který zaslouží plné uznání. Také Arise si pohrává s tradičními elementy ságy zachycující s železnou pravidelností nelehkou koexistenci mezi dvěma rasami a vyspělou fantasy, kde si technologie podávají ruku se středověkými prvky. Jak je u žánru obvyklé, hra nenavazuje na předešlé díly, a tak představuje nový svět a postavy. Příběh zobrazuje po staletí trvající konflikt mezi světy středověké Dahny a technologií a magií disponující Renou, která Dahnu okupuje, přetváří k obrazu svému a z Dahňanů učinila pouhé otroky. Rozpolcený svět však zrodí ústřední dvojici hrdinů, a to dobrosrdečného mladíka trpícího ztrátou paměti a necítícího jakoukoli bolest jménem Alphen z Dahny a záhadnou umíněnou a trochu netečnou dívku Shionne z Reny, která se zapřísahá, že zničí všechny regionální Lordy v Dahně pocházející z Reny a utiskující nebohé Dahňany, v čemž jí pochopitelně Alphen ochotně pomůže. 


   Zápletka se zprvu odvíjí jako příběh plný klišé a pádný argument pro odpůrce žánru útočící na JRPG z důvodu neustále opakovaných námětů. Koneckonců hrdina s amnézií a svět rozpolcený konfliktem dvou národů je asi tak původní příběhovou matérií jako film o partě superhrdinů zachraňujících svět. Přesto jde vždy, a hlavně o způsob zpracování než skutečnost, že jsme vše tak nějak už v minulosti viděli. Tales of Arise zpracování umí, protože v průběhu zhruba čtyř desítek hodin putování po světě, na který je citlivě nahlíženo z mnoha úhlů, se odvíjí precizní drama stírající již po několika hodinách prvotní nános černobílého zjednodušování. Tématem hry nejsou jen mezilidské vztahy, ale také polemiky ohledně otroctví, dopadů války a kolonizace méně vyspělých civilizací, což je mimo jiné zásadní diskusí současnosti. V porovnání s předešlými díly má scénář Tales of Arise vrstevnatou a postupně odkrývanou hloubku, umožňuje si vytvořit kladný vztah k postavám, zobrazuje odlišnou atmosféru pěti základních regionů, a namísto laciného humoru tolik typického pro předchozí Tales hry nechává zdárně rozeznít přesně ony důležité tematické tóny, na nichž sága vždy stála. Rafinovaný scénář odkryje své hlavní trumfy teprve postupně, a tak má hra vzestupnou gradaci děje a vyvolává příjemně navozený pocit nutkání odkrývání dalších střípků a tajemství komplikovaného světa rozervaného nenávistí mezi dvěma národy. 

   Během dlouhé cesty Alphena a Shionne se oba hlavní charaktery mění a jejich vztah prochází vývojem. Stejně tak se vyvíjí jejich prvotní motivace ve světle definování toho, kdo je vlastně skutečný nepřítel. K oběma hrdinům se přidají v jejich putování další čtyři extravagantní postavy, a to mladá kouzelnice Rinwell, které dělá společnost roztomilá sovička Hootle, dobrosrdečný Law, jehož jméno napovídá o jeho vyvinutém smyslu pro spravedlnost, zkušená a odvážná bojovnice Kisara, a v neposlední řadě vzdělaný i kultivovaný aristokrat Dohalim. Ti všichni společně utvoří kruh kolem Alphena a Shionne a rozehrají vlastní příběhy. Problémem nejednoho japonského RPG je skutečnost, že o co silnější a dominantnější jsou hlavní postavy, o to intenzivněji dochází k upozadění sekundárních charakterů. Tales of Arise se tomu úspěšně vyhýbá, protože hra oprášila mechaniku vyprávění děje skrze tři základní schémata: cutscény v enginu hry, krátké anime filmečky a dynamická kreslená komiksová okénka, která může hráč z větší části přeskočit. A právě v nich se dozví podstatné informace o všech postavách a dochází v nich k důležitým interakcím mezi nimi. 

   Od propracovaného scénáře, který bude téměř jistě v nepříliš vzdálené budoucnosti převeden po vzoru Zestirie a Berserie na vlastní anime seriál, se přesuňme k hratelnosti. Už samotný název hry „Arise“ evokuje zrození a důslednou snahu vývojářského týmu vyvinout nový franšízový model hratelnosti. V soubojích stála Tales sága vždy na specifickém modelu nazývaném poněkud komplikovaně jako „Linear Motion Battle System“, což lze zjednodušeně popsat jako prostorově a příkazově omezený bitevní režim, kterému v minulosti často scházela herní přívětivost. To se nyní výrazně mění, protože i když hra přináší opětovně separátní a kruhově uzavřené bojové arény, veškeré pohyby a útoky postav jsou plynulejší, o to více, že klíčovým prvkem bojů je vyhýbání se útokům. Tím vzniká excelentní kombinace bojových atributů známých z Tales of Graces z roku 2009 a her typu Devil May Cry nebo Bayonetta. 


   Pomocí speciálních skillů, takzvaných Artů (Artes), a dokončovacích útoků (Mystic Arte) představuje Tales of Arise svižné, zábavné, a především skvěle fungující souboje, kterým překvapivě neškodí kamera ani omezený prostor bojové arény. Na základě zkušenosti z dema totiž panovaly obavy, aby se bojová situace nestala nepřehlednou, ale zkušenost s téměř čtyřiceti hodinami hraní dává příležitost uvést, že tomu tak není. Jednak se všechny skilly a možnosti v bitvách odemykají postupně, a proto je dostatek času je plně ovládnout, a jednak se většina moderních JRPG vydala cestou ovladatelného chaosu v bitvách zaobaleném do vizuálních orgií majících hráče doslova vystřelit ze sedačky. Každá z postav má kromě toho vlastní specifický útok aktivující se během bitev pomocí směrových tlačítek. Tak například Rinwell znemožní nepříteli seslat kouzlo, Law může prorazit brnění a třeba taková Kisara se svým gigantickým štítem poskytuje ochranu před drtivými útoky. V aktivní partě je možné mít pouze čtyři postavy, avšak i zbylé dva charaktery lze zapojit omezeně do bitvy, a to prostřednictvím výše popsaných útoků. 

   Extravagantní efekty v epických bitvách jsou jen špičkou ledovce vyspělé hratelnosti, která nabízí mimo jiné také rozsáhlý panel skillů, kde se postavy učí novým dovednostem. Pohrát si lze i se strategií a nastavit preferovaný způsob bojové taktiky. A právě možnost upravit si vylepšování postav a optimalizace bojů dávají hře velkou přidanou hodnotu, kterou ocení zejména ti, co se nebojí vyšší obtížnosti, neboť Tales of Arise nabízí čtyři úrovně nastavení (Story, Normal, Moderate, Hard), nepovinné a ultra těžké bosse, záludné questy a New Game + s novými výzvami. Svět Tales of Arise představuje širokou škálu aktivit. Můžete se vydat hledat sovy ztracené po celém světě, pronajmout si farmu a tam chovat hospodářská zvířata, navštívit bojovou arénu a zde v sólo či kombinovaných bojích prokázat své dovednosti, nebo si zajít zarybařit. Jsou to aktivity, které přináší další hodiny hraní navíc. A to nemluvě o propracovaném systému craftování a úpravy zbraní nebo sbírání minerálů a položek pro vaření, neboť po vzoru dalších JRPG současnosti je možné uvařit specifický pokrm, který poté přidá partě po určitou dobu nějaký boost. 

   A právě to je největší slabinou hry, protože ať již nahlížíme na Tales of Arise z jakékoli perspektivy, přináší sice revoluci v sérii, ale nikoli v žánru. Vše bylo již v minulosti odzkoušeno, a proto lze hru sotva nazvat originální. O to více, že s novinkami přinesla hra i některé slabiny JRPG žánru, namátkou opakující se questy, kde jde v řadě případů pouze o zabití nějakého monstra nebo obstarání vzácné suroviny. Ve skutečnosti tak mohou hardcore fandové žánru vnímat po několika desítkách hodin jistý pocit vyhoření či únavový syndrom, protože zde není de facto nic, co bychom nemohli spatřit v jiných japonských RPG. Na druhou stranu se v některých aspektech hry jako jsou příběh nebo souboje dokáže hra zdatně zbavit pózy klišé a s osvědčenými a již v mnoha hrách odzkoušenými prvky pracovat specifickým způsobem, který má své kouzlo pro zkušené i zbrusu nové hráče, protože jestli bylo někdy v historii příhodnější naskočit do tohoto vlaku, pak je to právě nyní s Tales of Arise.      


   Solidní příběh a vytříbená hratelnost by sami o sobě nedokázaly vynést hru na piedestal v Tales sérii, kdyby nebyl čerstvý vánek v Tales světě podpořen skokovou grafikou oproti minulým dílům. Předchozí Tales hry využívaly interní grafický engine studia Bandai Namco, který měl své klady a zápory. Mohl zachytit herní svět bez větších technických poklesků, avšak na grafické úrovni neslučující se se standardy závěru PS3 éry a PS4. Nyní se vsadilo na usvědčený, i když nikoli bezproblémový Unreal Engine 4, což umožňuje mnohem vyšší grafickou kvalitu a na první pohled viditelné zlepšení modelů postav a jejich pohybu. Tím se podařilo zhmotnit a oživit malovaný, téměř akvarelový svět hýřící barvami. Svět není otevřený, ale je tvořen rozsáhlejšími a uzavřenými celky ve stylu zmenšené mapy světa užívané u dalších dílů Tales série. Na oltář obětin museli ovšem vývojáři darovat výměnou za lepší a detailnější grafiku plynulost svého světa, protože obvyklým problémem Unreal Enginu je pomalejší načítání textur a vzdálenějších objektů. Když například běžíte s postavou příliš rychle, mnohé NPC se načtou teprve s několika vteřinovým zpožděním. Na next-gen konzolích vypadá Tales of Arise mnohem lépe. Nejenže hra umožňuje nastavení módu s prioritou zaměřenou buď na framerate nebo grafiku ve vyšším rozlišení, ale jsou prakticky eliminovány nahrávací časy, a to na úroveň cca 5 s na spuštění hry a 3 s na rychlé cestování.     
  
   Kde je nutné se v recenzi zdržet je umělecký styl Tales of Arise, který je ve své kvalitě a podmanivosti sympatický a oku lahodící. Umělecký ředitel a designér postav Minoru Iwamoto, jehož stopa je výrazná jak u Zestirie a Berserie, odvedl pozoruhodný výkon a podařilo se mu nejen sjednotit umělecký vjem všech tří her, ale posunout jej ještě o stupínek výše. Design světa šel o něco více temněji laděným směrem, aby se tak zdůraznila evoluce v sérii a zároveň se hra zalíbila západním hráčům. Kontrast světů je obdivuhodný a vede od pouštního prostředí přes sněžné pláně až po sluncem zalitých pastvinách, džungle nebo strmé skalní lokace. Zvolený styl podtrhují již zmíněné komiksové pasáže, pohledné anime filmečky a některé obzvláště kvalitní cutscény. Kouzlo hry je ale i v malých drobnostech, které skládají větší a působivější celek. Například dynamické menu měnící se podle postupu ve hře. Veteránům série zřejmě nemusíme připomínat, že také Tales of Arise nabízí možnost kompletní úpravy vzhledu všech hratelných postav dle libosti a variabilitě a kreativitě se zde meze vskutku nekladou.     

   Potěšila i audio stránky hry. Dnes již není problém u mainstreamových JRPG přepnout z anglického na japonský dabing, který bývá tradičně lepší, a to z celé řady důvodů, neboť Japonci nabízejí prožitek a precizní synchronizaci dabingu s mimikou postav ve hře. Anglický dabing je u Tales of Arise nadprůměrný a budiž dokladem postupné profesionalizace tohoto často neprávem opomíjeného odvětví herního průmyslu. Hlasoví herci byli vybráni s citem a zvolení anglického dabingu proto herní zážitek výrazněji nesnižuje až na občasný nesoulad hlasu a mimiky postav a místy popletený script titulků, které sdělují něco, co postavy neříkají. Avšak takových míst je v celé hře jen málo. Oproti tomu hudba nasazuje pro sérii Tales nový vrchol, protože orchestrální magnificence podtrhují výpravnost lokací a osudovost příběhu, přičemž v bojích s bossy dokážou proměnit okamžik v nezapomenutelnou chvíli. Těžko uvěřit, že autorem hudby je dvorní skladatel série Motoi Sakuraba, protože hudba zní jinak než v předešlých dílech. Výrazně lépe. Ve hře zazní navíc i tři zdařilé zpívané písně a znalci žánru jist rychle poznají, že dvě z nich obstarala známá japonská zpěvačka jménem Ayaka.   

   Vývojáři položili už před časem na stůl otázku, bude-li Tales of Arise vrcholem čtvrt století existujícího RPG univerza, které je stále neprávem ve stínu větších a slavnějších sérií. Nyní je načase říct, že evoluce dorazila i k sérii Tales a stvořila prozatím nejlepší díl, který umožňuje rozšířit nepočetné řady fanoušků o další masu hráčů nebojících se okusit jiné pojetí fantazie. Mezi nálepkami, jimiž se Tales of Arise může chlubit, se nachází takové jako zábavné, překrásné a velkolepé, avšak nikoli originální. Absence nových nápadů zřetelně dokazující, že ambice studia Bandai Namco nebyly ve skutečnosti tak velké, jak nám bylo v uplynulých měsících představováno, neumožňují zařadit hru mezi přelomové tituly v žánru. Avšak hra je obdivuhodně kompaktní a vyvážená, protože zvolené výrazové prostředky jsou zvládnuty pečlivě a s ohleduplností k žánru i samotné sérii Tales. Až bude tato sága za další čtvrt století znovu bilancovat, bude na počátek třetího desetiletí vzpomínat jako na šťastné období. Pro fanoušky žánru povinnost a pro ostatní hráče vzácná příležitost. Tak by šlo celou záležitost s klidným svědomím formulovat. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    8

    Alan Wake Remastered

    8

    Insurgency: Sandstorm

    7

    Life is Strange: True Colors

    9

    Death Stranding: Director’s Cut

    7

    World War Z: Aftermath

    8

    Far Cry 6