Star Wars: Battlefront 2

RECENZE 70

PS4 XONE

Konzolista
MC ps4
MC xone
Hráči

Hodnocení hráčů

9/10 Bejk84
2/10 Envy
10/10 Grimm
1/10 Kasell
9/10 Raek00
9/10 Tomasas
9/10 Tunings
8/10 deonord
10/10 hnus
8/10 vespilo
 
 
Star Wars: Battlefront 2 ( Star Wars Battlefront II )
6 10 1
Hodnocení hráčů: 7.94 z 10, hodnotilo 18 hráčů

Star Wars: Battlefront 2

Martin Šmíd, 19.11.2017 17:22

Před několika lety získala EA od Disney práva na značku Star Wars, přičemž takovou první větší hrou měla být multiplayerová akce Star Wars: Battlefront. Ta rozhodně nezklamala, co se prezentace týkalo, ani hratelnost nebyla špatná, ale dojela hlavně na omezeném obsahu, ať už v multiplayeru, tak na absenci příběhové kampaně. Vývojáři z DICE následně slíbili, že se do druhého dílu poučí, a když byl letos oznámen, fanoušci byli určitě u vytržení. Vývojáři nám slíbili velké bitvy ze všech filmových trilogií, ale také příběhový režim se zcela originální zápletkou. Už nyní mohu říci, že po obsahové stránce Star Wars: Battlefront II určitě nezklame, jde o dost možná nejrobustnější hru ze světa Star Wars za poslední roky, ale bohužel vývojáři se také dopustili několika opravdu hloupých chyb, které tolerovat rozhodně nejde. Více ale níže v mé recenzi.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Příběhová kampaň neurazí, ale mohla být lepší - Prvnímu dílu byla nejvíce vyčítána absence singleplayerové kampaně, která tak logicky v pokračování nechybí, navíc se o ní postaralo nové studio Motive, složené ovšem z veteránů průmyslu. Mezi nimi je ostatně třeba Jade Raymond, která vdechla život Assassin’s Creed sérii. Kampaň se točí kolem postavy Iden Versio a její jednotky Inferno Squad, která se po zničení Hvězdy smrti a zabití Palpatina pokusí o pomstu. Co mě na samotné kampani zaujalo, je právě postava hlavní hrdinky, která nepostrádá potřebné charisma a je i dobře zahraná, o což se postarala herečka Janina Gavankar. Ta svoji novou rolí v posledních měsících doslova žila a na výsledku je to rozhodně vidět. Charismatický hrdina je jedna věc, druhou je poté samotný příběh, v němž už to ale trochu skřípe. Ten je vyprávěn skrze velmi dobře zvládnuté filmečky, ale je po několika desítkách minut docela předvídatelný a překvapí tedy málokoho, navíc další vedlejší postavy, které představí, už tak zajímavé nejsou a prakticky si k nim neuděláte žádný vztah. Navíc příběh pokrývá zhruba 30 let, takže ani není tak konzistentní a nemá takové tempo, jaké bych si představoval, že bude mít. Určitě jste navíc už četli, že má celkem useknutý konec, ale to zase za takový zápor nepovažuji, zvláště, když toto napraví plánované rozšíření, které vyjde v prosinci zdarma. Zřejmě bude konec propojen s blížícím se filmem a vývojáři nechtěli spoilerovat.

Asi nepřekvapí, že je Star Wars: Battlefront 2 jízda ve stylu Call of Duty nebo jiných podobných her, kde je také příběhová singleplayerová kampaň přítomna, ale slouží jen jako takový úvod do hry a prakticky i větší tutoriál. To platí u Star Wars: Battlefront 2 dvojnásob, zvláště, když nebudete během kampaně ovládat jen Iden Versio, ale i další oblíbené postavy ze Star Wars univerza, s nimiž následně navštívíte řadu známých míst, ať už jde o planety Naboo, Bespin nebo Sullust, dokonce budete svědky velké bitvy o planetu Jakku, kde vše prakticky vyvrcholí. Design jednotlivých planet je pochopitelně parádní a určitě potěší, že vývojáři nešetří zajímavými a rozmanitými místy. Jen tedy musíte počítat s tím, že jde pořád jen o lineární střílečku, takže nečekejte, že byste mohli planety nějak hlouběji prozkoumávat. Tato skutečnost mi zase tolik nevadila, spíše jsem byl lehce zklamán tím, že kampaň prakticky staví jen na neustále opakujících se úkolech. Musíte někam koridorem dojít, abyste vyčistili plácek od nepřátel s celkem průměrnou umělou inteligencí, a takto se to opakuje prakticky pořád a je jedno, kde se nacházíte nebo za koho hrajete. Ano, sem tam vývojáři vše oživí misemi, v nichž musíte něco bránit, případně si zabojujete ve vzduchu nebo ve vesmíru proti nepřátelům, ale větší rozmanitost a hlavně hloubka by hratelnosti určitě prospěla.

Celkově jsem i přes některé výhrady s kampaní celkem spokojen, protože jako úvod do hry poslouží docela dobře, naučíte se ovládat jak hlavní část, když se nacházíte na zemi, tak různé létací stroje. Navíc se mi během hraní i přes opakující se úkoly a jednodušší hratelnost nestalo, že bych se nudil. To rozhodně ne. Za to ale trochu může i herní doba. Hra vám vystačí na zhruba pět hodin, pokud se nebudete někde dlouho zdržovat. Znovuhratelnost je pak spíše diskutabilní. Můžete se vydat do jednotlivých úrovní znovu, abyste je vysbírali a splnili různé postranní úkoly, za což jste odměňováni kredity, ale to alespoň pro mě zase tak velká motivace není. I proto jsem se hned pustil do toho hlavního, co Star Wars: Battlefront 2 nabízí, a to je pochopitelně online multiplayer.

Multiplayer pokrývající desítky let Star Wars univerza – Když se oprostím od toho, že první Star Wars: Battlefront měl omezený obsah, hratelnost v něm byla celkem zábavná a navíc vývojáři přišli i s několika zajímavými nápady. Druhý díl na stanovených základech pochopitelně staví, ale zároveň přináší vylepšení prakticky ve všem. Začít pochopitelně musím samotnou hratelností, která se jen lehce liší podle toho, jaký režim hrajete, k čemuž se dostanu později. Na začátku máte čtyři dost odlišné třídy postav, neboli pěšáků, za které můžete hrát. Mezi nimi je Assault, Heavy, Officer a Specialist. Každá třída má svoje jedinečné zbraně (na začátku jednu, ale jak za danou třídu hrajete, odemykáte si další), ale také schopnosti, které se na bojišti vždy hodí. Rozdělení se mi líbí, stejně jako systém speciálních Battle bodů. Jak se vám totiž na bojišti daří, jste odměňováni body. Nejde přitom jen o zabíjení protivníků, ale hlavně o plnění úkolů, které má každý režim trochu jiné. Za body si pak můžete nakupovat během respawnu jednak stroje, a jezdit tak v tanku, různých robotech nebo létat po obloze, ale také hrdiny.

Každý hrdina je trochu jiný, má vlastní schopnosti a bojový styl, navíc, když za ně hrajete, vidíte scénu vždy ze třetí osoby, abyste měli lepší přehled. Ve třetí osobě pochopitelně můžete hrát i normálně, když máte pěšáka, ale moc výhodné, jako u hrdiny, to není. Alespoň dle mého názoru. Každopádně ta možnost tu je. Co se týče samotných hrdinů, za Světlou stranu nechybí Luke Skywalker, Yoda, princezna Leia nebo Rey z posledního filmu. Temná strana je plná známých padouchů, kterým kraluje Darth Vader, ale já jsem si asi nejvíce oblíbil hraní za Darth Maula. Špatný ale není ani Kylo Ren nebo Boba Fett. Každá strana má zatím sedm hrdinů, jejich počet se bude dle vývojářů postupně zvyšovat. Přítomnost hrdinů na bojišti je následně hodně cítit a kolikrát dokážou rozhodnout dobrým použitím bitvu, ale na druhou stranu mi nepřišlo, že by byli tak silní a neporazitelní, jako tomu bylo v prvním díle. Zde vývojáři poslouchali zpětnou vazbu fanoušků a rozhodně se to vyplatilo. Dalo by se říci, že rozdělení tříd a Battle body dodaly hře potřebnou hloubku a zajímavost, která dělá prakticky každou hru jedinečnou.

Star Wars: Battlefront 2 v současnosti nabízí pět herních režimů, přičemž hlavní jsou dva, zbylé tři jsou zábavné, ale spíše jen do počtu na občasné pobavení. Každopádně první režim se jmenuje Galactic Assault a střetne se v něm až 40 hráčů v kolikrát až epických bitvách, v nichž jde o plnění různých úkolů. Většinou bitva probíhá tak, že jeden tým se snaží plnit úkoly, aby prorazil obranu protivníka, no a druhý tým se v tomto snaží zabránit. Bitvy v tomto režimu vypadají parádně, probíhají jak na zemi, tak ve vzduchu, a když se do ní zapojí hrdinové, má nezapomenutelné kouzlo a atmosféru. Druhým velkým režimem je Starfighter Assault, v němž, jak už název napovídá, vás čekají bitvy ve vzduchu, hlavně tedy ve vesmíru. Stejně jako u zmíněného Galactic Assault jeden tým útočí a snaží se ničit vyznačené cíle, druhý tým se v tom snaží zabránit. V tomto režimu pak máte také hrdiny, ale jsou pochopitelně usazeni do svých lodí, mezi nimiž nechybí ani ikonický Millennium Falcone, který řídí Rey a Chewbacca. Tento režim pro 24 hráčů je k mému překvapení hodně zábavný, i přes svoji chaotičnost, a během hraní jsem se dobře bavil a určitě ještě budu.

Dále ve hře naleznete režim Blast, což je prakticky Team Deatchmatch ve středně velkých či menších mapách, kde bojujete jen s pěchotou. Pokud si chcete zabojovat jen s hrdiny, je tu připraven jako v prvním díle režim Heroes vs. Villians. Na rozdíl ale od prvního dílu jde čistě o souboje hrdinů a padouchů, takže vás na bojišti neotravují pěšáci, což je pochopitelně jen a jen dobře. Režim probíhá v módu 4v4, je hodně o taktice a sehranosti týmu, stejně tak o dobře vybraných hrdinech. Sice se může zdát, že hrdina se světelným mečem má značnou výhodu, ale jak jsem hrál, zjistil jsem, že tomu tak nemusí být. Poslední režim se jmenuje Strike, přičemž jde o takový zmenšený Galactic Assault pro 8v8. Moc oblíbený popravdě není, což je vidět i na počtu hráčů. Ti dávají přednost raději jeho větší verzi, a popravdě se nedivím.

Jednotlivý herní režimy mají pro sebe určené mapy, inspirované filmovou sérií i třemi různými érami. Ty největší pochopitelně najdete v režimu Galactic Assault a zabojujete si na Kashyyku, Jakku, ve Hvězdě smrti a dalších zajímavých lokacích. Mapy mají výborný design a dobře se hodí pro epické multiplayeové bitvy a je radost se po nich pohybovat, ať už po svých, v nějakém tom stroji nebo létat nad nimi. Na některých se dokonce mění den a noc, což je jistě příjemné kosmetické oživení. Stejně tak jako skutečnost, že na některých mapách se pohybují i NPCčka v podobě místních obyvatel, která v chaosu neustále pobíhají sem a tam. Mapy během hraní dobře rotují v rámci herních režimů, prakticky nikdy se mi nestalo, že bych hrál jednu mapu dvakrát po sobě. Jen možná trochu může zamrzet jejich počet. Ten není největší, ale postupně by se měl rozrůstat. Ostatně už v prosinci přibudou dvě nové mapy.

Nejlepší zážitek ze Star Wars: Battlefront 2 si pochopitelně odnesete jen ve chvíli, když budete hrát s kamarády a na bojišti komunikovat. Můžete tak vytvářet různé strategie, jak protivníka obejít a co nejvíce mu uškodit. Samozřejmě, třeba režimu Galactic Assault nehrozí, že byste hráli jen s kamarády, ale menší jednotka, která komunikuje a hraje chytře, dokáže udělat protivníkům velký problém. Někdy ale pochopitelně jste v týmu, který hraje dost tupě a hráči jen umírají v jedné uličce dokola, než aby se snažili udělat něco jinak, když jim dosavadní strategie nevychází. Na podobné hráče jsem narážel celkem často a je škoda, že svým počítáním kazí, ať už vědomě nebo nevědomě, ostatním hru. To už je ale pochopitelně problém takto velkých multiplayerových akcí, kde si protihráče nevyberete.

Multiplayer postavený na pay-to-win systému - Z předchozích řádků je patrné, že multiplayer ve Star Wars: Battlefront 2 je hodně robustní a když máte tým složený s kamarádů, s nimiž můžete komunikovat, budete se při něm dobře bavit. Určitě jste ale nepřehlédli známku pod recenzí, takže se určitě ptáte, kde je onen háček, v tomto případě pořádný hák. Samotný herní základ je určitě v pořádku, problémem je, že vývojáři systém progrese v multiplayeru postavili na mikrotransakcích a loot boxech, a to tak nešťastným způsobem, že se z hraní stává prakticky pay-to-win záležitost. Nevadí mi, když hra v mikrotransakcích a loot boxech nabízí kosmetické věci, i když i o tomto by se dalo docela dlouho diskutovat. Ostatně třeba v Destiny 2 jsem neutratil ani korunu navíc a mám za hraní prakticky vše. Když je ale tímto systémem podmíněn váš postup, nad nímž nemáte nejmenší kontrolu a jste znevýhodněni oproti platícím hráčům, je to obrovský problém, který vás začne postupně hodně frustrovat.

Před spuštěním se hodně řešilo, jak jsou hrdinové drazí a kolik musí nahrát hráč hodin, aby si je odemknul. Tohle je ale z mého pohledu ten nejmenší problém, protože o hrdiny ve výsledku zase tolik nejde. Nebo tedy jde, ale ne ve spojení s tím, že si na ně musíte našetřit, abyste je mohli během her používat. Ostatně nemám problém s tím, když si hraním a hlavně normální, jasně danou, transparentní cestou obsah odemykáte. Zde si jakoukoliv třídu pěšáků či hrdiny můžete dále vylepšovat a zlepšovat jim pasivní schopnosti díky speciálním hvězdným kartám, které ve výsledku mají celkem viditelný vliv na hratelnost. Karty si jednak můžete vyrobit za nastřádaný materiál ze splněných výzev nebo najít v loot boxech. Materiálu je ale tak málo, že se spíše musíte spolehnout na to, co vám padne z náhodného loot boxu, který si můžete zakoupit za herní měnu (za tu skutečnou to také šlo, ale EA už tuto možnost dočasně ze hry odstranila). Já jsem si třeba oblíbil třídu Assaulta, ale během několik desítek hodin hraní mi na ní nic nepadlo, takže jsem se nikam neposunul – nějaký materiál jsem měl, takže jsem si vyrobil alespoň nějaké ty základní karty, jejichž cena se pak postupně pochopitelně zvedá, když je chcete upgradovat na silnější verzi.

Takto pak máte pocit, že hru hrajete zbytečně, protože progres je téměř nulový, navíc za hraní získáváte tak málo herních peněz, že musíte ve hře utopit hodiny, abyste si mohli jeden loot box koupit. Hra vás tedy tímto prakticky i nutí a snaží dotlačit k tomu, když už jste opravdu zoufalí, že zadáte svoji kreditní kartu a nakoupíte si pár balíčků, abyste měli další šanci se trochu zvednout. Pak nějaké peníze utratíte, zase vám nic nepadne, tak si řeknete, že to ještě zkusíte, a takto to opakujete, dokud ve hře neutratíte i tisíce dalších korun. Trochu vyděračské, postavené na principu mobilních free-to-play her. Problémem Star Wars: Battlefront 2 je ale ten, že hra samotná stojí šedesát euro a zdarma tedy v základu rozhodně není, aby si mohla dovolovat podobné manýry.

Vzhledem k tomu, že karty, a hlavně následně i jejich vylepšená verze, mají vliv na hratelnost, jde Star Wars: Battlefront 2 hodně stylem pay-to-win, což je něco, co je naprosto nepřípustné. Aby celý tento systém vývojáři dotáhli do absurdního konce, tak abyste mohli mít u sebe tři karty, musíte si zvednout speciální karetní level. Ten si zvyšujete tím, že musíte mít pro danou třídu nebo hrdinu určitý počet karet. Když vám ale karty nepadají a nemáte materiál pro jejich výrobu, jste prostě nahraní a máte další nevýhodu oproti jiným hráčům.

Celý tento systém progrese u Star Wars: Battlefront 2, postavený na loot boxech a mikrotransakcích, je obrovský problém a je naprosto nepřípustný, zvláště, když má vliv i na samotnou hratelnost. Získávání herní měny je hrozně pomalé, a pokud ji nechcete grindit desítky hodin a následně se modlit, že vám padne to, co potřebujete, musíte si pomoci reálnými penězi. Ani se popravdě nedivím, že vývojáři zatím mikrotransakce odstranili, ale pořád mají pochopitelně výhodu hráči, kteří si koupili drahou Elite Trooper Deluxe edici, obsahující několik fialových, a tím pádem i nejvzácnějších, karet. Abyste si je odemkli hraním, musíte nahrát stovky hodin. Nyní je otázka, v jaké formě se mikrotransakce vrátí. Něco ale musí vývojáři udělat i se samotným základním systémem, který je pro hráče nepřátelský a samotné hře hodně ubližuje. Opravdu mě mrzí, že u recenze takto velké hry musím prakticky na celé stránce řešit něco takového. Doufám, že se po tomto shit stormu v EA trochu proberou, protože pokud chtějí jít tímto směrem, a to samozřejmě platí i pro ostatní vydavatele, já jeho součástí být nechci.

Arcade režim - Kromě singleplayeru a obsáhlého multiplayeru je ve Star Wars: Battlefront 2 zahrnuta ještě třetí docela velká část, která se jmenuje Arcade. V ní vás čeká řada scénářů za světlou i temnou stranu, přičemž úkoly většinou spočívají ve vystřílení určitého počtu protivníků na čas, případně musíte zlikvidovat určitý počet, ale dojde i na další úkoly. Některé scénáře plníte klasickými pěšáky a třídami pro multiplayer, ale řadu z nich si vyzkoušíte i v roli hrdinů, takže máte šanci si je zde trochu více osahat a naučit se s nimi lépe zacházet, abyste se mohli pustit následně do multiplayeru. Scénáře navíc existují ve třech verzích obtížnosti. Než splníte všechny scénáře a získáte maximální počet hvězdiček, určitě nahrajete v Arcade režimu několik hodin. Zábava je v něm navíc docela slušná.

Jsou ovšem dvě věci, které mi na tomto režimu docela vadí. První je skutečnost, že vývojáři sice zakomponovali kooperativní režim s kamarádem, ale pouze v lokální podobě, tedy ve split-screenu. To je u velké online multiplayerové akce celkem nepochopitelné rozhodnutí, zvláště, když první díl měl u těchto scénářů i online podporu. Snad ji vývojáři v budoucnu přinesou. Druhou kaňkou je skutečnost, že i Arcade režim je trochu namočen v mikrotransakcích. Jak totiž plníte jednotlivé scénáře, získáváte vždy malý obnos herní měny. Problém je v tom, že obnos měny získáte jen za několik scénářů za den, následně vám hra napíše, že pro další musíte počkat zhruba 13 hodin jako v nějaké připitomělé free-to-play hře. Že vás hra odmítne tedy odměnit za vaše snažení je obrovský fail ze strany vývojářů. Tohle už je vážně přes čáru. Pochopil bych, že by hra nedávala třeba odměny za už splněné scénáře, nebo ne v takovém množství, ale když nedostanete odměnu ani za scénáře, které jdete poprvé, je to pochopitelně špatně.

Ohromující audiovizuální zpracování - Pokud je něco, v čem Star Wars: Battlefront 2 naprosto boduje, je to určitě audiovizuální zpracování, což ale u hry od studia DICE zase tak moc nepřekvapí. I zde byl využit v poslední verzi Frostbite engine, který dokáže vykouzlit velmi detailní rozsáhlé úrovně se spoustou parádních efektů, detailních postav a může se pochlubit i fantastickým nasvícením jednotlivých scén. Jeho velkou výhodou je navíc výborná optimalizace, kdy z konzolí ždíme všechen možný výkon, takže i při fantastické vizuální podívané hra běží v téměř perfektních 60 snímcích, alespoň na konzolích PlayStation 4 Pro a Xbox One X. Ano, k poklesům sem tam v náročných scénách dojde, ale nejsou tak velké, aby znatelně nabourávaly zážitek. Společně s výbornou prezentací musím pět chválu i na ozvučení, na němž se vývojáři opět vyřádili a s kvalitním domácím kinem nebo sluchátky si budete připadat jako přímý účastník velkých bitev. Do toho pochopitelně hraje výborný hudební doprovod, převzatý z filmové licence, čímž se jen podtrhne výborná atmosféra. V tomto tedy Star Wars: Battlefront 2 rozhodně nezklamal.

Star Wars: Battlefront 2 měl být velkou videoherní událostí koncem letošního roku a hrou, na níž budeme dlouho vzpomínat. Nakročeno k tomuto cíli měli vývojáři opravdu dobře, ostatně nebáli se připravit celkem solidní příběhovou kampaň a rozšířit multiplayer o nové možnosti a obsah, který zahrnuje několik desítek let Star Wars univerza. Bohužel veškeré snažení pohřbili mikrotransakcemi a nepřátelským systémem progresu, nutící utrácet další peníze a mít tak výhodu před neplatícími hráči. Je to vážně škoda, protože pokud by se EA nechtěla svést na vlně loot boxů v tom nejhorším možném provedení, mohli jsme tu mít s trochou snahy opravdu báječnou akční hru s velkou trvanlivostí, na níž budeme ještě dlouho vzpomínat. Právě tato promarněná šance zamrzí asi nejvíce.  

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    7

    The Sims 4

    9

    Call of Duty: WW2

    4

    Destiny 2 - Curse of Osiris

    10

    Super Mario Odyssey

    8

    Middle-Earth: Shadow of War

    6

    Star Wars: Battlefront 2