Resident Evil Resistance

RECENZE 18

PS4 XONE

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

1/10 Kuba93
 
 
Resident Evil Resistance ( Resident Evil Resistance )
5 10 1
Hodnocení hráčů: 1 z 10, hodnotilo 2 hráčů

Resident Evil Resistance

Martin Šmíd, 21.04.2020 16:30

První Resident Evil položil základy pro moderní survival horory, ale Capcom následně neváhal zkoušet i multiplayerové hry z tohoto nesmírně oblíbeného univerza, jimiž by zlákal další hráče. Ty ovšem nikdy moc dobře nedopadly, přičemž mezi ty nejznámější určitě patří kooperativní akce Resident Evil Operation Raccoon City z roku 2012 nebo přímo katastrofální akce Umbrella Corps, které jsem neváhal dát před čtyřmi lety nejmenší možnou známku. Každý si v tu chvíli myslel, že v Capcomu konečně dostanou rozum a na podobné pokusy se vykašlou, ale opak je nakonec pravdou. Před několika měsíci byla oznámena asymetrická akce Resident Evil Resistance. Fanoušci z ní určitě neskákali radostí, přičemž následně bylo oznámeno, že je vlastně součástí Resident Evil 3 remaku. Já jsem si vzal na její otestování více času, no a zde jsou mé dojmy.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Jak už jsem naznačil v prvním odstavci, Resident Evil Resistance je asymetrickou multiplayerovou hrou, v níž se čtyři hráči ujímají role přeživších, přičemž proti nim se postaví pátý hráč v roli Masterminda. Koncept hry je pak takový, že čtyři hráči musejí spolupracovat na likvidaci zombií a plnit společně úkoly, aby se jim povedlo v časovém limitu uniknout ze záhadného komplexu v Raccoon City, zatímco Mastermind neustále zamyká dveře, zhasíná světla a hlavně jim klade do cesty pasti či zombie a další potvory, které navíc může sám ovládat a ještě více jim znepříjemnit snažení. Asymetrické multiplayerové hry nejsou něčím novým. V minulosti jsme jich už několik tady měli. Zmínit můžu třeba hru Evolve, kterou jsem hrál s kamarády dlouhé týdny a dobře se u ní bavil, ale špatná není ani hra Friday the 13th: The Game, či  Dead by Daylight, která zaznamenala z her toho žánru v posledních letech asi největší úspěch. A právě u poslední se vývojáři z Capcomu nechali očividně hodně inspirovat, ale nakonec ve svém snažení zůstali někde na půlce a je před nimi ještě dlouhá cesta, pokud tedy mají ambice nějak více uspět.

Každopádně začnu nejprve u části za přeživší, kterou jsem měl popravdě asi nejraději, zvláště pokud jsem hrál se třemi dalšími kamarády či lidmi, s nimiž jsem mohl komunikovat. Ona totiž komunikace je klíčem k úspěchu, protože se můžete domlouvat, kam zrovna půjdete, případně jaké postavy použijete a následně jakou zvolíte taktiku. Vybrání správných postav je přitom další důležitou součástí budoucího úspěchu. Jednotliví přeživší, k nimž před pár dny přibyla i Jill Valentine, mají své vlastní speciální schopnosti, které mají vliv na průzkum i samotné střety se zombiemi a dalšími neřády. Zatímco Jill Valentine je klasickou akční hrdinkou a má schopnosti hlavně pro boj, mojí hodně oblíbenou postavou byla Valerie Harmon, která umí v blízkosti zviditelnit různé předměty i cíle a navíc umí vytvořit i léčící oblak pro sebe i ostatní. Každá postava je ale něčím zajímavá a určitě se vyplatí všechny vyzkoušet a následně si podle toho zvolit svůj herní styl. Na začátku každé hry začínáte jen s pár léčícími květinkami a pistolí s několika náboji, ale jak pokračujete, sbíráte peníze, za které si můžete nakoupit v bezpečných místnostech lepší vybavení. To může občas padnout i ze speciálního zombíka, přičemž takový plamenomet je naprosto nedocenitelná zbraň, která spálí na uhel vše v dosahu a značně usnadní průchod hrou.

Resident Evil Resistance má v současnosti pouhé čtyři mapy. Ačkoliv jsou rozmanité, takže se podíváte nejen do laboratoří, kasina, ale také třeba zábavného parku, tak všechny vycházejí bohužel z jedné šablony a moc nenadchnou. Každá mapa je totiž jen slepencem malých místností, úzkých cestiček a hlavně slepých chodem, které nikam nevedou, což je kolikrát dost ubíjející. Stejně jako úkoly, které se neustále opakují a nejsou ani nějak extra nápadité. Opravdu bych chtěl vědět, jak dlouho nad nimi vývojáři přemýšleli, moc dlouho to asi nebylo. Každá hra je vždy za přeživší rozdělena na tři části. V té první musíte vyřešit hádanku, tedy najít tři části klíče a donést je k hlavním dveřím (pochybuji, že u takové hádanky váš mozek vykáže nějakou činnost), v druhé zabít zombie strážce a aktivovat tři terminály, ve třetí následně je finální test a úprk. Více druhů úkolů není, takže brzy vše spadne do stereotypu a nudě. Obsah je nyní asi ten největší problém, protože je ho hodně málo, není kvalitní a nemá tak sílu, aby udržel hráče po delší dobu.  

Nyní se dostávám k Mastermindovi. Na začátku si můžete vybrat jen Annette, s níž se seznámíte se základním ovládáním, ale už ta má slušnou zásobu různých triků, jak přeživším znepříjemnit jejich útěk. Jak hrajete, můžete si odemknout Daniela Fabrona vypouštějícího silného Tyranta Mr. X, případně Alex Wesker, která umí šířit po mapě smrtící nákazu. Jako poslední je tu samotný zakladatel společnosti Umbrell, Ozwell E. Spencer, který si rád hraje s biozbraněmi. Na začátku jsou možnosti Masterminda dost omezené, ale jakmile si začnete skládat své vlastní balíčky karet, skrze které pokládáte pasti a rozmisťujete zombie či infikované psy, případně provádíte přeživším další lumpárny, začne docela solidní zábava. Hlavně když zjistíte, že Mastermind má značně navrch a některé jeho možnosti jsou pro přeživší doslova zničující a neřešitelné, a to hlavně z důvodu špatného vybalancování, na které se budou muset vývojáři ještě podívat. Pro Masterminda chvilková zábava, pro přeživší frustrace, protože v dobře rozehrané hře je jim vystavena stopka. 

Jak hrajete jednotlivé hry a plníte speciální denní výzvy, získáváte herní měnu, kterou následně můžete směnit za lootboxy. Ty vám náhodně dávají jednak kosmetické doplňky v podobě skinů a dalšího harampádí, ale také důležité upgrady pro jednotlivé přeživší a Mastermindy, které se během hraní určitě neztratí a jsou i celkem zásadní. S tímto odemykáním a postupným upgradem nejsem moc spokojený, protože vše je založeno na náhodě a nemůžete si své postavy spravovat tak, jak chcete. Navíc odemykání a nahrávání měny je zdlouhavé a čeká vás tak nesmyslné a úmorné grindování, které vás akorát ještě více otráví. Pokud tedy nebudete investovat reálné peníze do boostů, což už ale zase smrdí pay-to-win systémem. Tfuj. 

I přes všechny negativní věci trpí hra Resident Evil Resistance i dvěma obrovskými problémy, které zabraňují, abyste mohli vůbec hrát. Tím prvním je matchmaking. Jen pár dní po vydání hraje tak málo hráčů, že vyhledávání trvá někdy minutu, někdy deset minut a více. Vyhledávání je dlouhé ať už chcete hrát za přeživší nebo Masterminda. Dokonce se mi několikrát stalo, že jsem ani nenašel hru, do níž bych se mohl připojit k ostatním hráčům. Na tom je vidět, jak moc hráči Resident Evil série o podobnou záležitost stojí. Je ale otázka, jestli je vůbec ve vašem zájmu hrát s náhodnými hráči, protože s nimi je to jedno velké utrpení a uniknout s nimi je spíše náhoda a neschopností Masterminda. Pokud byste měli náhodou o Resident Evil Resistance zájem, určitě si sežeňte předem čtyři další kamarády, kteří nebudou běhat zmateně po úrovni a hru sabotovat. Druhým velkým problémem je lagování. Prakticky v každém zápase mi hra lagovala. Někdy méně, ale někdy tak moc, že se na obrazovce objevila hláška se špatným připojením a já nemohl otevírat dveře a jen jsem se portoval po mapě, propadával do země a textur, takže jsem jen smutně koukal, jak neustále běží čas a já jsem odsouzený i s dalšími přeživšími k nezdaru. Několikrát se mi toto stalo, když jsem hrál za Masterminda, což naopak vyvolalo na tváři úsměv, protože najednou jsem proti ostatním hráčům nebyl sám, ale byla proti nim i samotná hra.

Resident Evil Resistance běží na RE Enginu jako Resident Evil 3, přesto jsem toho názoru, že je vizuálně o třídu horší, hlavně co se týče prostředí a různých efektů, které jsou dost očesány. Nezaujme navíc ani umělecký styl. Zatímco vizuálně je hra jen lehčím nadprůměrem, tak musím alespoň pochválit, že běží v rámci možností dobře, nesetkal jsem se s žádnými propady frameratu. Na druhou stranu bugů, grafických glitchů a dalších nedodělků má hromadu a některé jsou opravdu hodně otravné. Průměrné je bohužel i ozvučení a také nevýrazný hudební doprovod.

Pokud máte kamarády, Resident Evil Resistance může na jeden dva večery solidně zabavit. Zvláště když překousnete lagování a několik dalších technických neduhů. Na delší hraní to ale není, protože v současnosti má hra jen čtyři menší mapy, na nich se neustále točí stejné úkoly, což rychle přejde do stereotypu. Resident Evil Resistance určitě není takový průšvih jako v minulosti byly multiplayerové hry z Resident Evil univerza, ale i tak jde o průměrnou a vlastně i naprosto zbytečnou hru, bez níž bychom se všichni obešli. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    7

    Mafia II: Definitive Edition

    9

    Streets of Rage 4

    5

    Resident Evil Resistance

    5

    Predator Hunting Grounds

    7

    Minecraft Dungeons

    6

    Bleeding Edge