Nintendo Post-E3 2017

SPECIÁL 13

 
 

Nintendo Post-E3 2017

Nintendu se v posledních měsících daří, především díky nové konzoli Nintendo Switch, která se záhy po vydání stala obrovským hitem mezi fanoušky, ale také hráči, kteří na konzolích od Nintenda běžně nehrají, ačkoliv zatím nabízí jen omezenou nabídku her. V současnosti je to prakticky jen vynikající The Legend of Zelda: Breath of the Wild, překvapivě kvalitní bojovka ARMS nebo remaster Mario Kart 8, kvůli nimž se vyplatí konzoli zakoupit, ale E3 nám ukázala, že v následujících měsících to bude daleko lepší. Chystá se totiž prakticky na každý měsíc nějaká zajímavá velká exkluzivní hra, přičemž, když jsem byl pozván do evropské centrály Nintenda, abych si mohl připravované hry vyzkoušet, ani chvilku jsem neváhal. A dobře jsem udělal, protože cestu i následné hraní jednotlivých her jsem si náramně užil, a proto vám nyní mohu nabídnout své dojmy. Než ale začnu, chtěl bych ještě jednou poděkovat českému distributorovi ConQuest entertainment, že mě na akci pozval a dobře se následně o mě během akce staral.

Metroid: Samus Returns
Fanoušci série Metroid si dlouhé roky přáli, aby se vrátila Samus s nějakým novým velkým dobrodružstvím. Na E3 jistě potěšilo oznámení hry Metroid Prime 4, na níž pracuje nový tým uvnitř Nintenda. Je ale jasné, že než vyjde, uběhne hodně času, ostatně Nintendo s hrou moc nepočítá do příštího roku. Možná i proto se rozhodlo připravit remake druhého dílu Metroid II: Return of Samus pro kapesní konzoli Nintendo 3DS, který vyšel původně v roce 1992 pro Game Boy. Na remaku pracuje uznávané španělské studio MercurySteam, které k němu přistupuje s nadšením a láskou k předloze, což je vidět od první minuty.

Metroid: Samus Returns byla jednou z her, kterou nebylo možné si na akci osahat na vlastní prsty, ale během prezentace jsem se dozvěděl docela dost informací a udělal si celkem přesný obrázek o tom, co nás v polovině září čeká. Jako originál jde opět o side-scrolling akční adventuru, v níž je hlavní hrdinkou Samus Aran, která je vyslána na planetu s označením SR388, aby vyhladila mimozemský organismus Metroid. Původní verze je už na dnešní dobu dost zastaralá, ale mohu fanoušky ujistit, že remake vypadá na 3DSku nádherně, a i hratelnost podle všeho doznala spoustu změn, aby dokázala oslovit dnešní hráče. To je vidět třeba i na volném 360 stupňovém rozhlížení a zaměřování všelijakých protivníků. Zatímco mapa by měla odpovídat původní verzi, takže bude hodně členitá se spoustou skrytých míst k prozkoumání a nástrah, Samus nově umí několik nových schopností. Třeba odrážet útoky protivníků správným načasováním stisknutí X, což trochu připomíná odrážení úroků štítem v The Legend of Zelda: Breath of the Wild. Dále má Samus několik speciálních schopností, ať už možnost proměnit se do speciálního balónu a tím prozkoumat jinak nedostupná místa nebo skener, díky němuž může snadno odhalit skrytá místa. Nové schopnosti hlavní hrdinky by měly zaručit rozmanitější hratelnost, která z ukázky nevypadala špatně. Rozhodně se mají fanoušci na co těšit.

A když už jsem u hry Metroid: Samus Returns, určitě bude fanoušky zajímat, že se u nás bude prodávat ve speciální limitované edici, která, kromě samotné hry, bude obsahovat i kód ke stažení původní Game Boy hry Metroid II: Return of Samus na Nintendo eShopu, SteelBook, sound-selection CD obsahující 25 skladeb z celé Metroid série, zlatý S odznáček, Morph Ball 3D klíčenku a čtyřicetistránkový artbook. Chystá se i podpora amiibo, na startu budou dostupné hro hru hned dvě nové figurky.

Yoshi
Během E3 oznámilo Nintendo i novou hru s oblíbeným zeleným dinosaurem Yoshim. Na akci ve Frankfurtu nebylo možné si hru přímo vyzkoušet, což je docela škoda, ale byla nám prezentována zástupcem Nintenda, takže si o ní můžeme něco málo říci. Hned na první pohled zaujal svět, který není tentokrát složen z bavlny, jako tomu bylo u předchozího dílu, ale je slepen převážně z papírů, kartonů a tak podobně, což vypadá docela pěkně. V základu je Yoshi klasická 2.5D plošinovka, v níž opět hlavní hrdina nasává protivníky a přeměňuje je na vajíčka, která následně může využívat jako zbraň nebo pro interakci s prostředím. Během prezentace bylo řečeno, že jednou z novinek je skutečnost, že vajíčka nejdou vystřelovat jen do stran, ale i do hloubky úrovně, což přináší řadu nových možností, hlavně v průzkumu světa, což bylo několikrát zdůrazněno. O průzkumu ostatně vždy Yoshi byl a ten bude tedy zahrnut i v novém dílu, navíc se počítá, že vše na první průchod neobjevíme, takže se můžeme spolehnout i na slušnou znovuhratelnost. Ukázka byla ovšem příliš krátká, abych si mohl udělat lepší obrázek, ale jsem přesvědčen, že fanoušky hra určitě nezklame, zvláště, když vývojáři slibují i zajímavé souboje s bossy, případně kooperativní režim, takže budete moci jednotlivé úrovně překonávat i s kamarádem. Na nového Yoshiho jsem opravdu zvědav a těším se, až z něj uvidím více.

Super Mario Odyssey
Jsem celkem rád, že jsem se po příjezdu moc na místě nerozkoukával a vyrazil k prázdnému stojanu s hrou Super Mario Odyssey. Později byl o ní totiž takový zájem, že se na ni stála docela dlouhá fronta, a to těch stojanů s ní tam bylo několik. Musím se přiznat, že Super Mario Odyssey mě během E3 ukázek nijak neoslovilo, možná je to dáno špatně zvolenými úrovněmi, případně špatnými prezentacemi, kdo ví. Po zahrání mám ale ze hry o dost lepší pocit, a pokud se něco nepokazí, mohla by nás čekat opravdu zábavná plošinovka, která navíc přinese i několik lákavých novinek do zajeté série.

Po uchopení Joy-Conů mi bylo řečeno, že si mohu vyzkoušet dvě úrovně, přičemž každá je omezena na zhruba deset minut, aby se dostalo i na mé kolegy, kteří za mnou začali nervózně přešlapovat. První byla zasazena do New Donk City, tedy města, které jste mohli vidět v různých trailerech. Bohužel se v něm naplnily moje obavy, že jde o relativně nezajímavou, vizuálně nijak přitažlivou a nudnou, úroveň, v níž jsem mohl komunikovat s několika NPC postavami, prozkoumávat ji a hlavně jsem musel splnit úkol, abych se dostal dál. Chápu, že Nintendo chce přinést do série něco nového, ale nejsem si jist, jestli je tohle úplně ta správná cesta. Skákání po autech, značkách a tak dále je fajn první minutu, ale docela rychle to omrzí.

Naštěstí jsem si mohl osahat i druhou pouštní úroveň, stylizovanou trochu do mexické kultury. Hned na začátku jsem v ní nalezl menší obchůdek, v němž jsem si mohl nakoupit nové oblečení pro Maria za nastřádanou herní měnu. Určitě bude ve hře hodně oblečků k odemknutí, jestli budou mít i nějaký vliv na hratelnost, zatím nemohu říci. Každopádně následně jsem měl dvě možnosti. Buď se pustit po hlavní lince, která byla celkem lineární, nebo se dát do průzkumu docela velké lokace. Ta totiž obsahuje spoustu skrytých míst, a dokonce i dungeony, které obsahují po vzoru poslední Zeldy i řadu logických problémů a dalších překážek. To vypadá docela dobře a jde o docela velké oživení hratelnosti. Následně se mi během hraní hlavní linky líbilo i několik dalších novinek, třeba občasné přepnutí do 2D, což trochu připomíná hru The Legend of Zelda: A Link Between Worlds, ale dobře to funguje i zde. Další novinkou je i možnost hodit čepici a ovládat na chvilku protivníky, třeba klasickou střelu, a tím si usnadnit průchod, ale tak se můžete rovněž dostat do jinak nepřístupných míst. Celkově se mi tato úroveň svojí rozmanitostí, herními mechanismy a zajímavými nápady, líbila, škoda jenom, že jsem musel po deseti minutách odejít, rád bych ji prozkoumal o něco více. Koncem října budu mít možnost.

Mario + Rabbids Kingdom Battle
Když začalo na internet unikat, že Ubisoft připravuje pro Nintendo Switch hru s Mariem a svými králíky, znělo to dost zvláštně a vlastně jsem si pak ani od oznámení na E3 moc neslibovat. Následně jsem byl ale hrou z všelijakých ukázek docela překvapen a po vlastním osahání se na ní hodně těším. Spojuje totiž v sobě prvky klasické plošinovky, průzkumu světa a tahové souboje podobné těm z XCOM série, což utváří docela zábavnou záležitost, od níž je těžké se odtrhnout. Základem je prozkoumávání světa, ovládal jsem Maria, kterého doprovázeli dva králíci s oblečky princezny Peach a Luigiho, sem tam s občasnou hádankou, po jejímž vyřešení jste odměněni nějakou novou zajímavou zbraní. Je docela zajímavé, že Nintendo povolilo Ubisoftu, aby Mario držel v ruce zbraň, což se nikdy dříve ještě v Mario hře nestalo. Každopádně nové zbraně následně jistě využijete v soubojích s protivníky. Ty jsou tahové, jak už jsem zmínil, je z nich hodně cítit inspirace v XCOM sérii. Když dojde řada na vaše hrdiny, můžete s nimi běhat po mapě, kde boj probíhá, případně uštědřit protivníkovi nějaký ten těžký zásah z krytu. Docela jsem byl překvapen nápaditostí jednotlivých soubojů, protože si během nich můžete pomáhat i různými předměty. Třeba rozstřelováním výbušných sudů, za nimiž se protivník schovává, rovněž je možné používat pro rychlejší přesun zelená potrubí nebo využít různé nástrahy po úrovni ve svůj prospěch. Čas strávený s hrou Mario + Rabbids Kingdom Battle, která vypadá i velmi pěkně v handheldovém i televizním režimu, jsem si užil a těším se, až vyjde a budu se moci do ní ponořit. Rozhodně se tuto hru vyplatí sledovat, jakkoliv vypadá šíleně.

Splatoon 2
Na akci nemohla chybět ani střílečka Splatoon 2, která bude obsahovat kromě hlavního multiplayeru i podle vývojářů zajímavý příběhový režim pro jednoho hráče, a pak novinku v podobě režimu Salmon Run. Vzhledem k tomu, že multiplayer jsem si mohl vyzkoušet v nedávném testování a mohu tak říci, že se jedná o stará dobrý Splatoon s několika novými zbraněmi a drobnými úpravami, pustil jsem se do kooperativního režimu Salmon Run, který trochu připomíná Hordu z Gears of War. Vlastně jde o jakousi její obdobu a vývojáři se inspirací nijak netají. Každopádně vy a další tři hráči jste hozeni na mapu, kde musíte nejen likvidovat protivníky, abyste přežili vlnu, ale také nosit speciální míčky do koše, který se nachází na mapě. Nepřátele představovali divně zmutované ryby, ale i další neřádi, dokonce z vody občas vykouknul jakýsi had složený z hrnců, kterého jsme museli rozstřílet. V závěrečném třetím kole nás poctil svojí návštěvou i obří mořský had, kterého jsme museli pěkně rozstřílet od ocasu. Režim Salmon Run je zábavný, zvláště, když jsem mohl komunikovat s členy týmu, což může být v současnosti v online na konzoli Switch docela problém. Komunikace je navíc důležitá na vyšší obtížnost. Schválně jsme s kolegy z ostatních médií zvolili tu nejtěžší 100% obtížnost, kde chodilo daleko více protivníků, méně jsme vydrželi, navíc po mapě se objevila mlha, aby i dohled byl o dost kratší. Vydrželi jsme několik vteřin, ale údajně se na akci nenašel nikdo, kdo by tuto obtížnost zdolal.

FIFA 18
Když Nintendo prezentovalo v lednu konzoli Switch, objevil se na akci zástupce EA, který s velkou slávou oznámil hru FIFA 18. Od té doby se spekulovalo, jak na tom hra bude, a jestli bude stejná jako na velkých konzolích. Díky přítomné demoverzi na akci Nintenda jsem si konečně mohl udělat obrázek. Bohužel už dříve jsme se dozvěděli, že ve Switch verzi nebude přítomen Journey režim, ani nepoběží na Frostbite enginu. Když jsem se na FIFU 18 podíval na akci, vypadala jak starší díl z předchozí konzolové generace. Že jde o jakýsi mix předchozích ročníků je znát i na chování hráčů, míče a dalších herních situací. Sen, že si na cestách zahrajete aktuální díl bez jakýchkoliv kompromisů, vzal za své, ale na druhou stranu musím říci, že pokud budete přistupovat ke hře tak, že ji můžete hrát i venku, neexistuje lepší fotbalová hra. Každopádně FIFA 18 na konzoli Switch i tak vypadá pořád slušně, dobře se hraje a její velkou výhodou je hlavně skutečnost, že ji můžete hrát jak doma na velké obrazovce, tak venku s kamarády i třeba skrze jeden Joy-Con. Skrze něj se mi hra neovládala bůh ví jak skvěle, ale plně postačuje, pokud si chcete dát zápas venku s kamarádem a nemáte s sebou i druhý gamepad.

Fire Emblem Warriors
Warriors sérii jsem dlouhá léta ignoroval, seznámení s ní přišlo až s vydáním hry Hyrule Warriors, která v sobě kombinovala osvědčenou akční hratelnost s univerzem The Legend of Zelda. K mému překvapení šlo o kvalitní akční hru se zábavnou hratelností, kterou jsem hrál na Wii U několik týdnů, přičemž následně jsem si i oblíbil sérii Dragon Quest Heroes, která zase kombinovala svět Dragon Quest s hratelností Warriors her. Začátkem roku pak bylo oznámeno, že na podobném principu bude postavena i nová hra Fire Emblem Warriors, která vyjde letos během podzimu nejen pro Nintendo Switch, ale také kapesní konzoli Nintendo 3DS. Já si mohl během post-E3 akce vyzkoušet Switch verzi, která už na první pohled vypadá pěkně, nejen během animací, ale hlavně během samotného hraní, navíc se dobře hýbe, což se třeba o portu Dragon Questu Heroes pro Switch říci nedalo. Je vidět, že když mají vývojáři čas jen na optimalizaci pro Switch, je to úplně jiná písnička než narychlo spíchnutý port.

Fire Emblem Warriors je jako předchůdce velmi rychlá akční hra, v níž bojujete na rozlehlém bojišti, kde se nachází stovky spřátelených i znepřátelených jednotek, které následně kosíte. Pokud jste hráli Dragon Quest Heroes nebo Hyrule Warriors, hratelnost vás moc nepřekvapí, je prakticky identická, jen vývojáři přidali více postranních i vedlejších úkolů, které dělají vše rozmanitější, častější jsou i souboje s nejrůznějšími těžšími protivníky, kteří mají nad sebou čárku s docela hodně životy. V misi, kterou jsem si mohl osahat, jsem byl na bojiště hozen s postavami Chrom, Marth, Rowan a Lianna, přičemž jsem mezi nimi mohl jednoduše kdykoliv přepínat. Asi není třeba dodávat, že každá postava se liší nejen vizuálně, ale také svými bojovými možnostmi a zbraněmi, kterými následně likviduje protivníky. Když jsem byl na jedné, ostatní se chovaly jako samostatné jednotky, navíc je možné je posílat i na různé části mapy, což přidává prvky z původní Fire Emblem série. Každopádně jak jsem bojoval, postupně jsem leveloval, a tím si navyšoval důležité statistiky, také jsem během hraní sbíral různé předměty, k jejichž bližšímu prozkoumání bohužel nedošlo. Z krátké demoverze se mi zatím hra Fire Emblem Warriors docela líbí, a ačkoliv asi nepřinese něco vyloženě nového, fanoušky by měla uspokojit alespoň do doby, než dorazí velká Fire Emblem hra, která je už ve vývoji.

Sonic Forces
Fanoušci modrého ježka si už možná ani nevzpomenou na dobu, kdy byl jejich oblíbený hrdina brán seriózně a nebyl každému jenom pro smích. Ostatně na poslední jeho videohry raději nebudeme vzpomínat, protože šlo o docela velké propadáky, s nimiž se fanoušci, a hlavně vývojáři, určitě chlubit nebudou. Letošní rok by měl být návratem Sonica ve velkém stylu, protože se připravuje nejen retro díl Sonic Mania, ale hlavně velké pokračování Sonic Forces, které vyjde na všechny současné konzole. Na akci Nintenda jsem si mohl vyzkoušet krátkou demoverzi rozdělenou na dvě části. Než se ale k nim dostanu, tak jen zmíním, že po zahrání mám z demoverze celkem rozporuplné pocity. Sonic i další postavy běhají rychle po úrovních a hra je věrná původním dílům, ale hratelnost na dnešní dobu působí poněkud zastarale, krkolomně, a ne moc zábavně, zvláště ve srovnání s jinými moderními plošinovkami. Na některé hry je prostě lepší jen vzpomínat, a ne se je za každou cenu pokoušet křísit.

První část dema tvořila úroveň, v níž jsem běhal vysokou rychlostí se Sonicem po rozbořeném městě, přičemž byla kamera nejprve umístěna za jeho zády jako v klasických 3D plošinovkách. Sonic běhá, skáče, likviduje protivníky, sbírá kroužky a další bonusy, dělá prostě přesně to, co byste od něj čekali. Během pobíhání se mi následně plynule změnila kamera do klasičtějšího 2D pohledu, který je o něco příjemnější a pro ovládání hlavního hrdiny i lepší, protože máte větší přehled. I tak se mi zdálo, že level design není zrovna moc dobrý, hlavně, když ho srovnám s ikonickými levely z původních dílů. Dost často se Sonic různě zasekával a nemohl nabrat tolik potřebnou rychlost. Tato část demoverze tedy nijak neuchvátila, a to ani díky různým novinkám, které se vývojáři pokoušejí do hry implementovat, třeba speciálním hákem. Druhou část demoverze pak představoval jednoduchý souboj s bossem v klasickém 2D pohledu, který nijak neuchvátil, na druhou stranu ani moc nezklamal. Dojmy ze Sonic Forces jsou tedy poněkud rozpačité. Ano, může se z něj vyklubat nakonec dobrá hra, třeba i díky možnosti si vytvořit postavu s vlastním vzhledem i herními schopnostmi, ale zatím tomu bohužel nic nenasvědčuje. Pokud bych si měl letos na podzim vybrat plošinovku podle prvních dojmů, ani na moment bych neváhal a šel do Maria.

Fotky z akce


 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    8

    Middle-Earth: Shadow of War

    5

    Super Lucky's Tale

    8

    Lego Marvel Super Heroes 2

    9

    FIFA 18

    8

    Pokkén Tournament DX

    9

    Nioh - DLC Bloodshed’s End