Mario Tennis Aces

RECENZE 13

NSW

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

 
 
Mario Tennis Aces ( Mario Tennis Aces )
8 10 1
Hodnocení hráčů: 7.5 z 10, hodnotilo 2 hráčů

Mario Tennis Aces

Martin Šmíd, 20.06.2018 14:00

Nintendo v posledních měsících přinášelo pro svoji poslední konzoli Nintendo Switch hlavně remastery svých starších her z Wii U jako Hyrule Warriors: Definitive Edition nebo Donkey Kong Country: Tropical Freeze. Ty pochopitelně uspokojily hlavně nováčky, kteří předchozí konzoli od Nintenda neměli. Nezapomíná se pochopitelně ani na novinky. Už tento týden vychází hra Mario Tennis Aces, která má potěšit hlavně sportovně naladěné fanoušky. Jak se hra povedla, vám nyní řeknu ve své recenzi.

Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Pokud patříte mezi fanoušky Nintenda, možná si ještě vzpomenete na hru Mario Tennis: Ultra Smash pro Wii U. Celkem očekávaná tenisová arkáda, která ale nakonec zklamala nejen svoji hratelností, ale také obsahem. I proto jsem byl celkem zvědav, jak se povede tento týden vycházejícímu nepřímému pokračování Mario Tennis Aces. Už nyní na začátku mohu prozradit, že se Nintendu povedla vytvořit o poznání lepší hra, která reaguje na zpětnou vazbu, navíc má i docela velký potenciál do budoucna. Nintendo pro Mario Tennis Aces připravilo nejen docela zajímavý obsah, který zaujme prakticky všechny skupiny hráčů, ale také zajímavou a hlavně tedy zábavnou hratelnost, od níž se jen těžko odtrhává. A hratelností tedy i začnu tuto svoji recenzi.

Mario Tennis Aces pochopitelně není žádný simulátor, který by si hrál na realismus, ale pokud mohu mluvit za sebe, tak celosvětově oblíbený sport ztvárňuje lépe a zábavněji jak třeba konkurenční Tennis World Tour a další podobné pokusy. Arkádové pojetí tenisu se mi v Mario Tennis Aces hodně líbí, zvláště když herní mechanismy jsou celkem propracované a umožňují vytvářet různé strategie. Rozhodně se tak nejedná jen o prosté pinkání míčku z jedné poloviny kurtu na druhou, jak by se mohlo z videí a prvních minut zdát. K dispozici máte různé druhy úderů, u nichž můžete určovat i razanci a rychlost. Tyto základní údery se pochopitelně naučíte hned a hodí se jen do začátku, abyste se seznámili s ovládáním, ale zápasy vám nevyhrají. Zvláště pokud hrajete online nebo nějaké těžší turnaje.

Kromě klasických úderů máte ještě tři speciální vlastnosti, které můžete provádět díky ukazateli s energií postavy. Zone Speed vám umožní zastavovat na krátkou dobu čas, takže když protivník dá silný úder a pošle vám rychle míček zpět, můžete dobře reagovat a bránit se. Samozřejmě to chce i dobře načasovat, protože jak jsem zmínil, zpomalit čas můžete jen na několik vteřin. Během nich musíte i dobře načasovat úder do míčku, protože jen tak ho odrazíte na druhou stranu kurtu. Pokud selžete, klidně se vám může stát, že si rozlomíte raketu. Druhou speciální schopností je Zone Shot. Na kurtu se sem tam objeví hvězdička, díky níž můžete jednoduše míček nasměrovat kamkoliv chcete. Třetí speciální schopností je Special Shot. Když máte nabitý speciální ukazatel, můžete dát prakticky finální úder. Jde prakticky o jakousi silnější a daleko účinnější variaci na Zone Shot. Když jsem se naučil dávat silnější i speciální údery, byl jsem překvapen, jak hodně zábavná, ale také neskutečně plynulá hratelnost je, ale také, jak jsem už zmínil, dává prostor pro taktizování. Využívat speciální vlastnosti navíc můžete dle svého uvážení. Třeba Zone Speed pochopitelně není určen jen pro defenzívu, ale můžete ho celkem efektivně využívat i pro úteční. Díky hratelnosti pak není problém u hry prosedět i několik hodin.

Hratelnost se vývojářům povedla, ale určitě se ptáte, jak je na tom hra po stránce obsahu. A ani tady nebudete moc zklamáni. Užijete si hru jak v multiplayeru, tak v režimech pro jednoho hráče. S nimi začnu. Pokud hrajete sami, hlavní režim se jmenuje Adventures. V něm se ujmete samotného Maria, který musí zachránit prokletého Luigiho, ale také svět před zlou silou, která je uvězněná do legendární rakety. V tomto režimu se ocitnete na klasické Mariovské mapě, po níž cestujete a plníte jednotlivé levely. Neříkám schválně zápasy, protože o nich moc hra není. Na začátku vám hra nabídne celkem dobře zpracovaný tutoriál, abyste se naučili hru dobře ovládat a pochopili základní mechanismy, ale následně v tomto režimu najdete spíše spoustu speciálních výzev a upravených zápasů, během nichž vám dělá problém nejen protivník na protější straně kurtu, ale také různé překážky a pasti, s nimiž se musíte dobře vypořádat. 

Musím říci, že tyto speciální modifikátory zápasů jsou docela zrádné a těžké na zvládnutí, hodně jsem s nimi bojoval, ale následně jsem pochopil, že mě mají jen vytrénovat, abych se stal lepším v onlinu. I tak si ale myslím, že obtížnost měla být posazena o něco níže, protože sváteční hráče, pro něž je tato hra rovněž určena, s ní budou docela dost bojovat. Každopádně kromě výzev a těchto speciálně upravených zápasů pak vývojáři připravili i docela zajímavě a hlavně zábavně navržené souboje s bossy, které celý Adventures režim dobře obohacují. Jak navíc hrajete, nezlepšujete se jen vy, ale také Mario. Tomu se postupně zvedá několik atributů, jak postupně leveluje, takže tu nechybí ani lehčí RPG systém. Celkově jsem s příběhovou kampaní spokojen. Svoji práci odvádí dobře, navíc zabaví na několik večerů.

Zatímco hlavní příběhový režim prožijete v kůži Maria, tak další režimu už pochopitelně můžete hrát za další oblíbené postavičky, mezi nimiž je Luigi, princezna Peach, Donkey Kong,Toad, Bowser, Bowser Jr., Boo nebo Yoshi. Celkově si vývojáři připravili do základu 16 postav, které se navíc neliší jen svým vzhledem či animacemi. Některé postavičky jsou rychlejší, jiné silnější, defenzivně laděné nebo technicky lépe vybavené, takže při jejich výběru to chce i trochu přemýšlet, jaký styl chcete vůbec hrát. Výběr mi celkem sedl, navíc vývojáři slibují, že se bude počet postav postupně zvedat. Ostatně už bylo oznámeno, že do hry během léta přibude Koopa Troopa a Bloober. Kromě postaviček vývojáři připravili i několik pěkně navržených kurtů v několika prostředích. Nechybí stadiony, ale i další pěkné lokace, v nichž je radost hrát.

Zpět ale k herním režimům. Pokud Adventures dohrajete, můžete zkusit vybojovat tři různé turnaje. Ty nejsou moc dlouhé, ale postupně se v nich zvedá obtížnost a vyhrát třeba ten třetí už vyžaduje i trochu toho umu, šikovnosti a hlavně velkého štěstí, protože AI moc nechybuje a vrátí vám většinu vašich míčků. Pak hra obsahuje klasicky Free play, kde si můžete nastavit zápasy s umělou inteligencí, případně si dát lokální nebo online multiplayer. Online multiplayer můžete hrát jednak sami v singlu, ale také v doubleu s kamarádem, což je jistě fajn. Navíc je možné pořádat s kamarády různé turnaje a zvát je do hry přímo ze svého friedlistu. Zatím jsem mohl jen krátce vyzkoušet online režim, který pochopitelně je pro hru velmi důležitý, hlavně z dlouhodobého hlediska. Většina odehraných her netrpěla technickými problémy, ačkoliv sem tam se objevil i nějaký ten lag případně chyba spojení. Snad tedy toto bude ještě před vydáním opraveno a hra bude fungovat v online stejně dobře jako třeba Splatoon nebo Mario Kart. Zatím se mi nejvíce osvědčilo hraní s kamarádem na jedné konzoli, a samozřejmě je to pořádná sranda a zábava. Nintendo prostě tohle umí. 

Poslední režim, který si můžete zahrát sami nebo s kamarády, se jmenuje Swing. Když ho zapnete, musíte odložit klasický gamepad a vzít do rukou Joy-Cony, protože ke slovu přichází pohybové ovládání. Na tento režim jsem se celkem těšil, protože třeba tenis u Wii Sport jsem měl rád, ale musím říci, že si mě získat nedokázal. Je to dáno skutečností, že hra nerozezná naplno váš pohyb, takže se chová následně dost nepředvídatelné a nepřesně. To je určitě překvapení, zvláště když má Nintendo s pohybovým ovládáním velké zkušenosti a třeba ve zmíněném Wii Sport vše fungovalo velmi dobře. Snad se k tomuto Nintendo ještě vrátí a sjedná nápravu, protože v pohybovém ovládání je zvláště u takové hry velký potenciál, a je škoda, že tu zůstal nevyužit. Na začátku jsem si říkal, proč není možné všude zvolit ovládání pomocí pohybu, ale po zahrání Swing režimu už tomu naplno rozumím. 

Vizuální zpracování je takové nintendovské, takže pokud jste hráli od Nintenda nějakou tu plošinovku, zhruba víte, co vás čeká. Popravdě se mi i po letech tento vizuální styl plný barev a roztomile podaných postaviček líbí a neomrzel. Pochopitelně je vidět, že hra běží na solidním hardwaru, takže potěší vysoké rozlišení, slušné vyhlazování i pěkné grafické efekty, s nimiž zde Nintendo rozhodně nešetří. Daleko důležitější je ale plynulost, a ta je také velmi dobrá. Hra běží neustále v 60 snímcích a ani na moment se mi nestalo, pokud nebudu počítat zmíněné menší problémy v onlinu, že by se nějak škubala. Solidní je i hudební doprovod s několika skladbami. Těch ale mohlo nebo tedy spíše mělo být více, protože se dost rychle oposlouchají.

Pokud máte rádi Maria a další postavičky z jeho světa, je Mario Tennis Aces jasná volba. Tenis je zde navíc zpracován tak, že si ho užije naprosto každý, ať už patříte mezi fanoušky tohoto sportu nebo ne. Kromě zábavné hratelnosti se slušnou hloubkou nechybí ani zajímavé herní režimy a možnost hraní s kamarády nebo hráči z celého světa. Jen je škoda několika technických nedokonalostí v onlinu a také nepřesného pohybového ovládání ve Swing režimu. Hodnocení mohlo být ještě o stupínek lepší. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    9

    Dragon Quest XI: Echoes of an Elusive Age

    8

    Shadow of the Tomb Raider

    5

    We Happy Few

    9

    F1 2018

    9

    Destiny 2: Forsaken

    8

    Pro Evolution Soccer 2019