Killzone: Mercenary

RECENZE 62

VITA

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

9/10 Broecz
10/10 CZtwins
9/10 Cobra
10/10 Czzero
9/10 Gmok4
9/10 I1H_SK
10/10 Iron Lion
9/10 Kachlo
7/10 Kanive
10/10 KytarisX
9/10 LPTroll
9/10 Martoch
9/10 Offon
8/10 POciSEM
10/10 Pan T
8/10 Radyus
9/10 Robitus
10/10 Spilif
7/10 StefiCZ
9/10 Terror
7/10 Till
7/10 Trico
9/10 Tunings
8/10 Wbcko
9/10 Wesc
4/10 Yarda
9/10 bf333
8/10 colapso
9/10 dado20
9/10 eeeee
9/10 fornusa
9/10 jarda90
10/10 juraj1985
10/10 krtex17
9/10 mira93
8/10 misa07
9/10 norbish
9/10 ondras
9/10 petrlik
9/10 ruak.89
8/10 valis1
8/10 xRay
 
 
Killzone: Mercenary ( Killzone: Mercenary )
9 10 1
Hodnocení hráčů: 8.68 z 10, hodnotilo 65 hráčů

Killzone: Mercenary

Martin Šmíd, 04.09.2013 14:00

Konzole Playstation Vita bude na trhu pomalu dva roky, za které na ní vyšlo několik kvalitních her, ale zatím žádná first-person střílečka, která by stála za zmínku. To je rozhodně špatná vizitka, zvláště když má konzole všechny předpoklady, aby na ní tento žánr byl úspěšný. Doposavaď ale všechny pokusy byly spíše hodně uspěchané, takže není divu, že se hodně velké naděje vkládaly do Killzone: Mercenary. Protože vychází už v těchto dnech, můžeme se podívat, jestli jde o hru, kterou se vyplatí koupit, případně s ní i zakoupit samotnou konzoli.

Série Killzone je známá pro své zajímavé univerzu, v němž probíhá obrovský konflikt dvou znepřátelených stan, které vám určitě nemusím představovat. Jednotlivé díly vždy trochu doplácely příběhově na fakt, že jsou jen součástí obrovského konfliktu, a je vidět, že si zde vývojáři dali s tímto daleko více práce. Věc se má tak, že nyní budete hrát za normálního žoldáka Arrana Dannera, který má za úkol evakuovat velvyslance a jeho rodinu. Jak se ale později dozví, syn velvyslance bude hrát v celém konfliktu velkou roli, a je tak důležitý prakticky pro obě strany. Začíná tak záchrana velvyslancova syna, ale postupem času vše nabobtná o další události, několik zvratů i záhadný virus, který může být ničivou zbraní v rukou nepřítele. To vše příběh obsahuje, a určitě si udrží vaší pozornost až do samotného závěru, který je ale celkem předvídatelný. Protože je Arran Danner žoldák, prakticky si jede na svoje vlastní triko, a je jedno, jestli musí střílet Helghasty nebo vojáky ISA. Tímto se tedy hlavní hrdina v Killzone: Mercenary od těch předchozích liší, protože se nejedná svým způsobem o kladnou postavu. Vše dělá za peníze, které jsou pro něj hlavní, a o penězích je poté i celé hra.

Vývojáři na začátku oznámili, že Killzone: Mercenary je postaven na systému samostatných misí, z čehož jsem měl trochu obavu, protože takto kompletně vyhořel v minulém roce Call Of Duty: Black Ops: Declassified. Zde jsou naštěstí mise navzájem propojeny, navíc každá má hned několik úkolů, které musíte splnit, než se dostanete k jejímu konci. Jednotlivé levely i úkoly jsou rozmanité, budete hackovat základny (hackování je jedna z nových miniher, která prověří vaší přesnost a hlavně rychlost), eskortovat cíle během záchranné operace, či prostě jen střílet řadové protivníky, případně sem tam si zabojujete i s nějakým tím bossem, tedy silnějším protivníkem. Přestřelky jsou hodně uspokojivé, vlastně lepší first-person střílečku, u níž byste se více bavili, na kapesních konzolích nenajdete. Vývojáři udělali samotné souboje daleko brutálnější, krev cáká na všechny strany, navíc máte i nůž, kterým můžete brutálním způsobem ukončit život nepřítele. Přestřelky navíc vyžadují z vaší strany maximální soustředění a určitou taktiku – krycí systém funguje i zde, protože rozhodně se nejedná jen o tupou střílečku. Naběhnout do úrovně a čekat, že vše vystřílíte s prstem v nose, by bylo hodně naivní. Nepřátelé totiž mají obstojnou umělou inteligenci, spolupracují a neustále se vás snaží obkličovat, aby co nejrychleji problém vyřešili. I když tedy sem tam přijde nějaký kiks v umělé inteligenci, těch ale ve výsledku není tolik. Určitě si stáhněte úvodní update, který řeší mnohé problémy. Ostatně má přes 1GB.

Když vývojáři z Guerrilla Cambridge hru Killzone: Mercenary oznamovali, slibovali devět velkých misí, které mají vydržet na nějakých sedm hodin. Tento čas je ale bohužel hodně mimo realitu, protože na normal obtížnost jsem vše prostřílel za nějaké čtyři hodiny. Naštěstí velkou devízou Killzone: Mercenary je znovuhratelnost, protože po prvním průchodu máte velkou motivaci si vše dát znovu. Během misí můžete sbírat či vymlátit z nepřátel intely, abyste se dozvěděli více informací, ty určitě na první zahrání všechny nevysbíráte. Kromě nich také můžete přijmout některé z dalších nabídek, a podle nich poté uzpůsobit hraní. Dodatečné nabídky jsou tři, no a v nich musíte třeba jít tichou cestou, nebo se dát na co nejvíce explozí. Každá z nabídek má několik speciálních požadavků pro danou misi, na které si musíte dát po přijmutí pozor, ale většina se dá splnit hned na první pokus. Dodatečné kontrakty určitě hře pomáhají, do značné míry mění přístup k samotnému hraní, takže se budete rádi do už prošlých levelů vracet, abyste nahráli další peníze.

Peníze hrají v Killzone: Mercenary důležitou roli. Za každou akci, ať už zabitého protivníka (záleží i na stylu), splněnou misi nebo odstraněnou kameru, získáváte peníze, které poté můžete utrácet za lepší zbraně a další vybavení. Máte tu jako primární zbraně několik samopalů, mezi sekundárními jsou poté nejen pistole, ale také brokovnice, raketomet nebo granátomet. Za peníze si můžete kupovat i lepší štít, případně nějakého toho pomocníka, který vám usnadní hratelnost. Určitě jste viděli ve videích speciálního drona, který ve stealth režimu likviduje nepřátele, ale také tu máte neviditelnost, skener prostředí a několik dalších bonusů, které se budou hodit hlavně na větší obtížnosti, ale také v multiplayeru, protože konto máte propojené.

Konzole Playstation Vita se nejen svým výkonem hodí pro akční first-person hry. Má pro ně připravené i dvě páčky, které jsou hodně důležité. No a Killzone: Mercenary z tohoto pochopitelně hodně těží, protože jak už jsem psal v prvních dojmech, ovládání je téměř totožné jako na velké konzoli. Levou analogovou páčkou chodíte, pravou se rozhlížíte nebo zaměřujete, no a střelba je namapována na R. Na akční tlačítka jsou poté dány další akce, takže prostě klasika, kterou určitě znáte, pokud jste hráli některý z předchozích dílů, budete tu od první minuty jako doma. Ovládání je přesné, hlavní hrdina vždy okamžitě reaguje, a to i na využití dotykového displeje. Ten slouží třeba pro vypouštění raket na nepřátele, případně rychlé přepínání zbraní nebo brutální zabití, u nichž vždy musíte rychle přejet prstem po displeji v požadovaném směru.

U singleplayerové kampaně jako takové strávíte několik hodin, ale je od začátku jasné, že slouží jen jako příprava na to hlavní. Tím je pochopitelně multiplayer, který si můžete zahrát skrze Playstation Network až s dalšími sedmi hráči. Z tohoto počtu je patrné, že vás čekají spíše rychlé přestřelky, což je i patrné z velikosti šesti přítomných map, které jsou menší. Jejich design se pro mutliplayerové přestřelky na cestách určitě hodí, mapy mají spoustu míst, kam se můžete zašít jako sniper, ale také obsahují hodně překážek. Jedinou nevýhodou map je fakt, že jich je jen šest, větší počet by určitě nebyl na škodu. Zatímco map je šest, herní režimy tu jsou pouze tři. Prvním je Mercenary Warfare, tedy klasický deathmatch, v němž bojují všichni proti všem. Pak je tu i týmový varianta team deathmatch s názvem Guerrilla Warfarev režimu 4 vs. 4. Asi nejzajímavějším režimem je poté Warzone, který vám postupně zadává úkoly (na každý máte 5 minut), no a ty musíte s týmem plnit. Protože jsou mapy menší, nejde čekat něco originálního, prostě musíte likvidovat nepřátele nebo hackovat rakety. Ačkoliv jsou režimy klasického ražení, jejich hraní je zábavné, a rozhodně jen tak neomrzí. Zábavě určitě dopomáhá i celková vyladěnost, připojování do her je rychlé, vše běží naprosto plynule, takže si můžete hru jen užívat. Když to srovnám s loňským Call Of Duty: Black Ops: Declassifie, který pravidelně zamrzal nebo padal, je to jako den a noc.

Pokud je něco, v čem Killzone: Mercenary naprosto exceluje, tak je to rozhodně vizuální zpracování. Až na pár drobností a o něco málo slabší textury je grafika totožná se třetím dílem na Playstationu 3, takže budete obdivovat detailní lokace, krásné modely postav, které podtrhávají plynulé animace. Přímo parádní je osvětlení jednotlivých scén, které nemá ve své kategorii konkurenci. Velkým plusem i je, že ačkoliv Killzone: Mercenary vypadá opravdu luxusně, dokonce bych ho označil za nejhezčí hru na kapesních konzolí vůbec, hýbe se maximálně plynule. Žádných poklesů frameratu jsem si za celou dobu hraní nevšiml, takže je vidět, že si vývojáři dali s celkovou optimalizací hodně záležet. Výsledek mluví jasnou řečí. Co mohlo být trochu výraznější, je hudební doprovod, který obsahuje několik povedených skladeb, ale za pár hodin po dohrání si na ně už ani nevzpomenete. To ozvučení během hraní je parádní, i díky němu si budete připadat, jako byste hráli spíše doma na konzoli. Povedený je pak i dabing jednotlivých postav.

Ačkoliv Killzone: Mercenary trochu zklamal délkou singleplayerové kampaně, vše vynahrazuje velkou znovuhratelností, špičkovou grafikou a hlavně skvělým multiplayerem, který si zamilujete a klidně v něm budete trávit večery v následujících týdnech. Pokud tedy máte předchozí díly rádi, je pro vás Killzone: Mercenary povinností, zklamáni rozhodně nebudete, možná nakonec budete i překvapeni, o jak vysoce kvalitní záležitost se jedná. Nejlepší first-person hra na přenosném zařízení? Zcela určitě!

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    7

    Cyberpunk 2077

    9

    Hitman III

    9

    Marvel’s Spider-Man: Remastered

    9

    Call of the Sea

    6

    Chronos: Before the Ashes

    9

    Devil May Cry 5: Special Edition