Hood: Outlaws & Legends

RECENZE 10

PS4 XONE PS5 XSX

Konzolista
 
 
Hood: Outlaws & Legends ( Hood: Outlaws & Legends )
5 10 1

Hood: Outlaws & Legends

Martin Pilous, 25.05.2021 11:00

Robin Hood je typickým folklórním hrdinou z Sherwoodského lesa, který bohatým bral a chudým dával. Ve videohrách se s touto postavou téměř nesetkáváme, a tak s nostalgií lze vzpomínat na výbornou strategii Robin Hood: Legenda Sherwoodu, která vyšla v roce 2002 na PC. Známé jméno tentokrát využil pro svou novou multiplayerovku Focus Home Entertainment s vývojáři z britského studia Sumo Digital (Sackboy: A Big Adventure, Team Sonic Racing nebo Crackdown 3). Hra mě lákala už od samého oznámení díky zajímavé atmosféře a právě tématice. Pojďme se tedy podívat, zda bylo skutečně bohatým bráno a chudým dáno.

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Jak už bylo zřejmé z dostupných materiálů, tak tady je třeba zapomenout na jakýkoliv příběh či kampaň. Hra je čistě PvPvE online akcí, která se soustředí pouze a čistě na multiplayerové hraní. Jediné, co si hráč užije v režimu singleplayeru, tak je prvotní výuková mise. Ta má za úkol seznámit s ovládáním i čtveřicí hlavních postav a jejich údělem v rámci každého klání. Cíl je přitom velmi jednoduchý. Je třeba sehnat truhlici s pokladem a úspěšně ji ukrást.

Naprosto každý, ale skutečně každý zápas ve hře je v principu totožný. Proti sobě se postaví dva čtyřčlenné týmy, jejichž úkolem je najít klíč od pokladnice, otevřít ji, vzít truhlu s pokladem a odnést ji na cílové místo. Do toho všeho se na mapě motá umělá inteligence, která zatápí oběma online týmům. Vyhrávají ti, kteří truhlu jako první uloží do cíle. V první fázi je tak každé kolo převážně o stealth plížení, kdy se likvidují nepřátelé, které ovládá umělá inteligence, a čistí se cesta do hradu, tvrze nebo pevnosti. Zde je následně potřeba najít šerifa, který zde působí jako jakási Nemesis, která si dokáže poradit s každým hráčem na první dobrou. Když se k němu však dostanete zády, tak máte možnost ukrást klíč. Následně je potřeba najít pokladnici. To je mnohdy poměrně zážitek, neboť se pokaždé přesouvá na jiné místo. Po odemčení je třeba truhlu odnést do jedné z finálních destinací, kde ji rumpálem musíte zdvihnout na loď.

Takto to zní velmi jednoduše. Pochopitelně to nebude tak snadné. Šerif nebývá příliš nadšen tím, že se někdo dostal do střežené pokladnice a společně se svými kumpány bude kořist bránit. Do toho je tu i druhý tým, jehož cílem je to samé. Samotné mapy jsou rozdělené na určité sektory a v nich jsou umístěné respawnovací body, které patří týmu, který je zrovna obsadil. To vše samozřejmě evokuje, že by mělo jít o dobrou zábavu a hráč tak nebude chtít hru téměř vypnout.

Největším plusem měl být fakt, že pakliže je hra zaměřena pouze na jeden režim, tak by měl být do detailů propracován a stavěn pro opakované hraní. Z největší přednosti se rázem stává největší slabina, protože titul se po několik kolech stává až nesnesitelně nudným. Hood: Outlaws & Legends trpí tím, že nedokáže hráče dostatečně zabavit, a to ani v rámci jednoho módu. Kromě krádeže truhly se totiž v současné chvíli žádný další mód nenabízí, a ten jeden se příliš rychle okouká.

Samotným zabijákem hratelnosti je fakt, že hru nehraje příliš mnoho hráčů. Problém tak nastává už u matchmakingu, který probíhá ze základního tábora, o kterém si povíme níže. Při pátrání po dalších hráčích se tak mnohdy stává, že hra vyhledává 300 sekund a následně hledaní přeruší a je nutné zahájit nové. Zejména v prvních dnech hraní (týden po vydání hry) jsem mnohdy čekal i dlouhé minuty, než jsem byl vůbec připojen do zápasu. Hra byla mnou testována na konzoli PlayStation 5 a navzdory zapnutému cross-platform matchmakingu jsem se dlouho nemohl dostat do hry. Když mě hra konečně spojila s ostatními, tak se povětšinou jednalo o hráče, kteří hrají na PC. Zde vzniká další problém, kdy je zcela evidentní, že hráči na PC jsou pohotovější v samotných zápasech a mnohdy se jim v boji velmi těžko konkuruje.

V následujících dnech se situace zlepšila a skutečně docházelo k pravidelnějšímu připojování. V lobby si hráč může zvolit jednu ze čtyř dostupných postav i v závislosti na tom, jaké postavy má zbytek týmu. Není totiž vůbec nic neobvyklého, když po mapě běhají ve stejném týmu tři nebo dokonce čtyři Hoodové. Co považuji za absolutní nedostatek, tak je fakt, že si nelze filtrovat určité mapy (kterých je mimochodem pouze šest), a tak zkrátka čekáte, jakou vám hra naservíruje. Dochází tak k tomu, že třikrát po sobě hrajete stejnou mapu. Ačkoliv každý z hráčů disponuje svým rankem, tak hra na to příliš nedbá a hráče rozhodí do týmů, jak si vzpomene. Mnohdy dochází k tak nevyrovnaným zápasům, že je to až k pláči.

Z mého testování v samotných zápasech vyplývá, že hra v případě neaktivity hráče vyřadí. Jenže jí to zaprvé trvá velmi dlouho a zadruhé už nehledá náhradu. Zápas je pro ni uzavřen, tak jak začal. A pokud je tedy někdo vyhozen nebo dokonce se sám dobrovolně odpojí (vzhledem ke kvalitě hry je to dost pravděpodobné), tak se s tím zbytek týmu musí poprat.

Po přetrpění těchto potíží však přichází další. Velmi rychle si lze všimnout, že inteligence protivníků, které řídí umělá AI je naprosto šílená. Když vás zmerčí, tak si vás dokážou podat zejména díky své přesile. Každá z her ve svém prvopočátku staví na stealthu, který relativně funguje díky častým keřům a vysoké trávě. Hráč může NPC odlákat pomocí hozeného kamene, načež ne vždy je na něj reagováno a mnohdy se nepřítel bez většího smyslu otočí a jde na druhou stranu.

V závěru každého klání přichází největší nedostatek hry. Ve chvíli, kdy jeden z týmů donese truhlu na jedno z cílových míst, tak se spustí sekvence, kdy je nutné truhlu pomocí rumpálu dostat na loď. Rumpál se zasekává na dalších šesti pozicích, čímž se přibližuje k celkovému vítězství. V ten moment ztrácí veškerý stealth jakýkoliv smysl a samotná hra se překlene v totální vyvražďovačku, kdy se jen týmy přetahují o to, kdo dokáže truhlu dostat do cíle jako první.

Hood: Outlaws & Legends absolutně, ale opravdu absolutně nefunguje v přímém boji. Takto otřesný soubojový systém už jsem ve hrách dlouho neviděl a ze začátku budete umírat pořád a pořád dokola. Prvních pár smrtí příliš nevadí, neboť se po pár vteřinách vrátíte zpět do hry, ale po dalších se interval protahuje až na 20 sekund a je to ukrutně frustrující, zejména když vás někdo usmrtí téměř ihned po respawnu.

Třešničkou na dortu je fakt, že pokud se vašemu týmu podaří truhlu dostat na předposlední pozici, než je uložena na loď a kontrolu nad rumpálem převezme soupeř, tak si v klidu dokončí celý heist. Nejednou jsem zažil hru, kdy náš tým postupoval velmi dobře, aby byl poražen v závěrečných sekundách kvůli nezvládnutému souboji, ačkoliv oddřel celou práci. Je to naprosto ubíjející a mnoho hráčů se tak ze hry odpojuje s rozhořčením.

Před samotnými zápasy se hráč nejprve dostane do základního tábora. Popravdě mě nadchnula myšlenka, že si budu moct postavu brzy vylepšit, dát ji lepší zbraň či brnění. Kruté vystřízlivění přišlo ve chvíli, kdy jsem koupil pro malého Johna nové kladivo. Ano, mělo nepochybně hezčí rytiny, ale stálo mě většinu do té doby nakupených zlaťáků a nepřidalo mi vůbec nic. Hra vám umožní utrácet získané zlaťáky za nové skiny, jak postav, tak zbraní, ale nepřidává nic do hratelné složky. Vyplatí se pouze investovat do nových perků, které se dají využít jako speciální schopnost při hře. Zbytkem nabízených nákupů se nemá smysl zabývat.

Na konci každé hry je hráči nabídnuta finanční odměna podle jeho schopností a může se rozhodnout, jaký poměr půjde do jeho kapsy a kolik z celku půjde mezi chudé, což znamená zvýšení úrovně samotného tábora. Ve hře se tak v rámci dovedností vylepšují samotné postavy, zvyšuje se celkový rank hráče a na základě vašeho rozhodnutí se pomaličku navyšuje i level tábora. Veškeré tyto prvky jsou tu snad jen pro lovce trofejí a achievementů.

Jak už bylo zmíněno, tak hra nabízí čtyři hratelné postavy, které tvoří malou družinu Robina Hooda. Je tu samotný Robin, který je dokonalý lukostřelec a je výbornou jednotkou na dálku. V souboji na blízko je pak naprosto nepoužitelný. Jako druhá je zde Marianne, která umí vystřelit na dálku ze své kuše, ale je solidní v boji zblízka, a hlavně ze zálohy. Jako třetí je tu (malý) John, který využívá tvrdé a nekompromisní síly a svého kladiva. Jde o vynikající volbu pro přímý boj a hraní za něj je rovněž tím nejsnazším. Poslední do čtveřice je Tooke, který je dobrý v boji nablízko, ale působí zde dojmem pátého kola u vozu, neboť se mezi ostatní hrdiny tento mystik příliš nehodí. Osobně mi nejvíce sedl styl hraní u malého Johna a Marianne, která dokáže využít zejména své speciální schopnosti v podobě krátkodobé neviditelnosti. Každá z postav má své speciální perky a schopnosti a jinak lze využít buďto silného a slabého útoku nebo útoku nablízko a na dálku. Více toho v rámci soubojového systému využít opravdu nejde.

Někdo bude namítat, že hra je určena zejména pro partu kamarádů, která bude koordinovat své kroky vůči zbylému týmu. Jenže ani v takovém případě hra příliš fungovat nebude, neboť taktizování je vhodné jen v první fázi každého zápasu, následně se hra zvrhne v akční záležitost a veškerá týmovost je pryč, což je obrovská škoda. 

Abych hru pouze nehanil, tak se jí rozhodně nedá upřít skvělá atmosféra, která připomíná středověkou pověst o legendárním zbojníkovi. Ačkoliv je většina herních prvků velmi nevyvážená, tak samotné hraní online jinak funguje z technického hlediska na jedničku. Pokud se dostanete do hry, tak se nestává, že by během heistu hra padala nebo jakkoliv haprovala. Nezaznamenal jsem ani výrazné potíže ohledně poklesu snímků za sekundu či nějaké podivné záškuby.

Hra běží velmi čistě a nabízí poměrně slušný vizuál. Na poměry multiplayerové hry se nemá za co stydět. Pokud bych ji měl přirovnat k nějaké jiné hře, tak jsem v paměti zavzpomínal na tematicky dost podobný titul, kterým je A Plague Tale: Innocence. Ta měla o něco hezčí detaily textur a nabízela variabilnější prostředí, nicméně k ní má Hood asi nejblíže. Unreal Engine zde odvádí slušnou práci a je velká škoda, že nedošlo na nějakou povedenou kampaň. Pochválit mohu autory i za dobrý level design, který dokáže občas hráče dostat do úzkých, ale jedná se o dobře promyšlený záměr. V rámci hratelnosti bude titul některým připomínat mix Assassin's Creed a For Honor. Pokud jde o zvuky, tak ty jsou velmi dobré, totéž ale nemohu tvrdit o ambientní či bojové hudbě, která je po několika hrách velmi otravnou, neboť se nijak nemění.

Před finálním verdiktem je potřeba zmínit, že titul bude v následujících měsících obohacen o další updaty. Ty budou zdarma a přidají nové postavy, mapy a také by měl dorazit nový herní mód. Kromě toho budou dostupné také season passy, které slibují další exkluzivní skiny. Updaty jsou zatím rozděleny do čtyř sezón a hned v první dorazí mapa Mountain (vrcholek hory Storgramand). Další hratelnou postavou se pak stane bojovnice s mečem Eidaa. Bližší detaily by měly být známy později v tomto roce.

Hood: Outlaws & Legends není „zatím“ příliš dobrá hra. Mnoho hráčů se u ní bude vztekat nad nevyvážeností a nedotažeností celého konceptu, ale věřím, že část si hru také užije. I přesto, že jsem kolikrát naštvaně hru vypínal, tak jsem ji s jakýmsi „gulity pleasure“ opět druhý den zapnul a pokračoval. Nad hrou bych tedy šíp vysloveně nelámal, ale rozhodně nemohu jít s hodnocením moc vysoko. Autoři se až příliš spolehli na to, že hráči budou ochotni čekat na dodatečná DLC (placená i zdarma), ale je otázkou, zda u hry do té doby vůbec vydrží. Zatím se do středověkého multiplayeru příliš neženou, a to navzdory vykompenzované nižší počáteční ceně, za kterou ji lze pořídit. Něco mi však vnitřně říká, a možná bych tomu chtěl i věřit, že po updatech a přidání nového obsahu by se hra mohla zlepšit a přilákat k sobě hráče. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    9

    Subnautica: Below Zero

    8

    Sniper Ghost Warrior Contracts 2

    9

    Resident Evil Village

    3

    Necromunda: Hired Gun

    10

    Ratchet & Clank: Rift Apart

    9

    Mass Effect: Legendary Edition