Fable 3

RECENZE 11

X360

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

8/10 ...
8/10 Bananek
1/10 Capelli
8/10 Deshien
8/10 F33ry
8/10 Kami
8/10 Kanive
1/10 Kukitor
7/10 LPTroll
10/10 Lukas
9/10 Martoch
9/10 Mazwor
7/10 Thing
9/10 VenZen
1/10 Wickett
1/10 adam
9/10 dado20
10/10 ghost_cz
7/10 godycz
10/10 koubecx
10/10 mendlik18
5/10 redfire
9/10 roly30
9/10 xRay
7/10 zuzkys
 
 
Fable 3 ( Fable 3 )
9 10 1
Hodnocení hráčů: 7.68 z 10, hodnotilo 53 hráčů

Fable 3

touchmud, 04.12.2010 00:15

S pokračováním úspěšných her se to má tak: buď budete hráčům stále přinášet skoro to samé v očekávání, že to tak chtějí anebo se snažíte původní ideu hry dále rozvíjet. A přesně tohle je případ Fable - dílka Petera Molynouxe, jenž právem patří k herním osobnostem. Ačkoli často mluví víc, než by musel, nelze mu upřít to, že se v Lionhead snaží inovovat přístup k hernímu designu. A právě Fable je toho důkazem. Už od prvního dílu, který vyšel ještě na původním Xboxu, se snaží nabídnout hráči možnosti jak prožít život hrdiny v imaginárním světě Albionu a poskytnout mu svobodu konání. K poznávacím znakům série tak vždy patřilo, že svými činy můžete ovlivňovat svět kolem sebe, a jen tak mimochodem zplodit pár potomků. Ptáte se, proč tak obšírný úvod? Prostě proto, že Fable 3 není jednoduché škatulkovat do herního žánru a hra je tak kategorií sama pro sebe.

Příběh hry volně navazuje na předchozí díl. Znovu se dostáváme do království Albionu, a ačkoliv od posledního dílu uplynulo asi padesát let, království se změnilo. Zatímco předchozí díl byl ovlivněn dobou baroka, dnes v Albionu probíhá průmyslová revoluce. Hlavně díky vládě vašeho bratra, který se trůnu ujal po smrti otce, je země řízena tvrdou rukou. Lidé žijí v nuzných podmínkách, dětská práce je standardem a není proto divu, že ve společnosti sílí snaha o revoluci. Jen zatím chybí někdo, kdo dá věci pohybu. Uhodli jste, jste to vy. Mladý princ, který svůj život zatím trávil v bezpečí palácových zahrad. Jenže osudu člověk neunikne a hned zkraje hry jste postaveni před nelehkou volbu. Ať se však rozhodnete jakkoli, věci naberou rychlý spád a za chvíli je z vás vůdce revoluce. A protože revoluce se jen těžko dělá ve dvou, musíte si sehnat spojence. Právě plnění úkolů a sbírání stoupenců je náplní první částí hry. Tím jak nabíráte další spojence, postupujete na jakési imaginární cestě, na jejíž konci vás čeká, ehm... trůn.

Zde bych se na chvíli zastavil a zmínil se o hlavní novince hry, kterou je způsob, jakým spravujete svoji postavu. Jen co se vymotáte z hradu, totiž získáte přístup do speciální svatyně, do které se lze kdykoliv během hry okamžitě vrátit, a budete tak činit často, to mi věřte. Slouží totiž jako náhrada za menu hry. Právě zde, v doprovodu svého věrného služebníka (v neodolatelném podání Johna Cleese), totiž spravujete svoji postavu. Tedy spíše její majetek. Máte zde komnatu, kde si lze oblékat nové kousky z vašeho šatníku, komnatu se zbraněmi, komnatu s pokladem, ve které se vám doslova vrší hromádky zlata. A samozřejmě tu lze dělat všechny další potřebné úkony. Hra tak nemá žádné ovládací menu a vše co chcete se svojí postavou dělat, musíte dělat zde. Musím říci, že jsem měl z toho řešení trochu obavy. Jenže ty se nakonec nevyplnily. Ono to má vážně něco do sebe, sledovat jak se vám vaše útočiště postupně plní novou výbavou. Najednou to nejsou jen neosobní věci ve vašem inventáři. Sice to z pohledu ergonomie není úplně ideální, protože zvolit jinou zbraň nějakou tu chvilku trvá, ale rozhodně to není nic, co by mě od hry jakkoliv odrazovalo. Uprostřed je pak mapa světa, kde si můžete detailně prohlížet všechny herní lokace a mít tak přehled co se kde děje.

Už před vydáním tvůrci prohlašovali, že chtějí hru ještě více zjednodušit. Popravdě mám před každým takovým prohlášením trochu strach. Jenže pravě na případě Fable 3 se ukazuje, že někdy zjednodušování není vůbec na škodu. Podle mě provedené změny z větší části hře pomohly. To, že ve Fable se nehraje na nějaký ten meč+3 (jak ostatně tvůrci v jednom nejzábavnějších questů ve hře krásně dokazují), že oblečení jen pro vaši okrasu a maximálně tím můžete zapůsobit na dámu, to vše už dávno známe. Teď však redukcí prošel i systém správy předmětů. Něco jako inventář tu vůbec není. Pokud naleznete nějakou věc, můžete ji okamžitě použít nebo odložit na později. Ona sama se vám k použití nabídne v pravou chvíli. Uvedu příklad: bojujete a tak se nám na směrovém kříži ihned připraví lektvary ke zpomalení času nebo vyvolání pomocníků. Kleslo vám zdraví? Už na vás bliká uzdravující lektvar. Stejně tak je to v případě nejrůznějších dárků, které se vám automaticky nabízejí v příhodných situacích. Jak jednoduché a účinné. Pamatujete, jak jste v minulém dílu spolu tahali hromady knih? Nyní se vám po sebrání automaticky přečte. Podobné zeštíhlení panuje i na poli společenské komunikace. V jeden moment tak máte k dispozici vždy jen jednu reakci daného typu a musím říci, že to vůbec nevadí. Řekl bych, že bavením svých spoluobčanů zde trávíte mnohem méně času.

Novinky bychom tedy měli za sebou a tak se vraťme zpět k našemu hrdinovi na jeho cestu k trůnu. Právě zde totiž dalším postupem ve hře, otvíráte možnost dalšího vylepšování postavy tím, že otvíráte truhly s vlastnostmi, jenž po cestě nacházíte. Jenže ty nejsou zadarmo a každé vylepšení vlastností, nové kouzlo či specializovaný balíček s gesty a dalšími věcmi vás stojí určitý počet pečetí. Ty získáte jak za plnění úkolů v hlavní příběhové linii, tak za drobnější úkoly pro obyvatele Albionu. Další lze získat za projevení přízně některého z obyvatel.

Během své cesty v čele revoluce a k trůnu projdete nejen celý Albion, ale podíváte se i k sousedům. Tak jako tak po získání všech spojenců, které jste si zavázali slibem splnit jejich požadavek, stanete v čele Albionu. Tohle rozhodně není spoiler, protože cíl je od začátku jasný. Jenže hra v tomto bodě rozhodně nekončí. Ba právě naopak. Jako nový vládce budete muset čelit svým činům a slibům, které jste při cestě vzhůru učinili. A poznáte, že jinak se rozhoduje od hospodského stolu a jinak v případě, že máte ve svých rukách osud země. Naučíte se, že vládnout není legrace (i když ve Fable vlastně ano). Možná si i uvědomíte, že celé vaše dobrodružství bylo vlastně jen přípravou na vaši novou roli. A jak to všechno dopadne? Nepovím, protože to už je na rozhodnutí každého hráče, jakým bude panovníkem.

Kdybych měl říci jedno slovo, které mám asociované s Fable, řekl bych humor, vtip no prostě zábava. Ano, právě vše prostupující humor je to, co dělá z Fable 3 to čím je. Snad u žádné hry z poslední doby jsem se tak nepobavil a zasmál. Neočekávejte však žádnou řachandu. Hra svou zemi původu opravdu nezapře a tak čekejte ten nejlepší britský humor. Aneb jak s vážným hlasem pronášet ty největší bláboly. Některé situace a dialogy bych neváhal označit za geniální, a pokud vám tento druh humoru není cizí, budete se bavit o to více. Těžiště samozřejmě leží v questech, kterou jsou jak to říci, no nestandardní. Ostatně jak jsme u Fable zvyklí. A právě ty vedlejší jsou zdaleka nejlepší. Rozhodně tu nebude uvádět žádný konkrétní, protože to by byla opravdu chyba, cokoli vyzrazovat. Snad je že potkáte i staré známé a některé vaše činy budou mít své následky. Úkoly ve Fable nejsou o tom, porazit nějakého nepřítele. Souboje jsou jen prostředek k tomu jak posunout děj dále, nikoli cíl vašeho snažení. Humor je ve Fable všude a rozchodně doporučuji číst si po cestě i náhrobky, protože na nich se jako epitafy vyskytují opravdové perly.

Ale i když se říká, že pero mocnější meče, někdy je ten meč přece jen nezbytný, zvláště když se na vás v lese řítí skupinka vlkodlaků. Soubojový systém zůstal od posledního dílu takřka beze změny. Zbraně stále ovládáte jen jedním tlačítkem. Jedno pro sečné zbraně, jedno pro pušky a pistole a jedno pro kouzlení. A ač by se to mohlo jevit jako nuda, rozhodně tomu tak není. A nejen že se na souboje dobře dívá, ale mě bavily až do konce hry. V jednoduchosti je krása. Navíc Fable není těžká hra, mě se dokonce nepodařilo ani umřít (tedy ne že bych to chtěl anebo to bylo možné :-) Novinkou je pak možnost kouzla kombinovat. Poté co tuto schopnost získáte, můžete si do jedné ruky dát třeba fireball a do druhé větrné tornádo. Co jejich kombinace způsobí snad netřeba vysvětlovat. Kombinací je opravdu dost a tak se nebojte experimentovat, protože je to fajn. Další inovací je vývoj zbraní. Ten lze rozdělit do dvou kategorií. Základní zbraně se mění jen vzhledově podle vašich skutků a tak zatímco na začátku hry máte jen obyčejný meč, na konci hry váš hrdina může v rukou třímat unikátní nástroj. Druhou skupinou jsou zbraně, které se vyvíjejí podle vaší činnosti. Některé pro rozvinutí svých schopností vyžadují zabít 200 nepřátel určitým kouzlem, jiné zase po vás chtějí, abyste si zhoršili morální kredit. Každopádně jde o originální nápad. Ve Fable se prostě zkrátka mění úplně vše.

Další silnou stránkou hry je ta ekonomická. Už od začátku hry můžete nakupovat nemovitosti, zařizovat jejich interiéry nebo si hrát s výší nájemného. Později přibude nakupování krámků a živností, takže s penězi mít problém nebude. Koho by nebavila práce v realitách, může zkusit něco obyčejnějšího, třeba jako kovář, pekař nebo pouliční hudebník. Jak už je zvykem, vašemu rodinnému životu se meze nekladou. Můžete se brát, rozvádět, plodit potomky nebo je adoptovat, chodit za prostitutkami nebo mít nějaký ten grupáč (nezapomeňte na kondom, pokud nechcete, aby vaši přátelé viděli, kolik pohlavních chorob jste dostali :-) Můžete se chovat jako ten největší klaďas nebo despota. Záleží jen na vás, jak svůj život budete žít. Pamatujete, jak jste v posledním dílu svými činy měnily některé oblasti? Tak nyní se toto projevuje v mnohem větší míře a je skvělé pozorovat, jak se Albinon pod vašimi rukama proměňuje. Stejně tak hráči co měli čest s předchozím dílem, budou jen zírat, jak se svět Albionu za půl století změnil. Podíváte se znovu do starých známých lokací, které se však změnily k nepoznání. Je to fajn pocit procházet se po krajině a najedou si uvědomit, že tohle místo vlastně znáte.

A pokud vás už nebaví ty neustálé požadavky a žádosti prostých obyvatel, můžete se vydat sbírat klíče k truhlám s poklady, které jsou rozesety po celé Albionu. Plnit přání magických dveří, a že to jsou často velmi ujeté požadavky. A jak už řekl sám Děd Vševěd: nejhorší ze všeho jsou trpaslíci, ty potvory vám vlezou všude - a tak budete tyto oživlé strážce zahrádek lovit po celém Albionu, stejně jako jste si to v minulém díle vyřídili s drzými chrliči. Pokud už bude mít splněný každý úkol, sesbíranou každičkou zbraň či kousek oblečení, čekají na odvážné lovce i povedené achievementy, které zase patří k těm nejlepších, co se ve hrách objevily (Henry VIII 10G - jako vládce Albionu se šestkrát ožeň a zabij své dvě ženy). Oproti svému předchůdci byl posílen i co-op mód. Nyní si už můžete návštěvu u přítele více užít ba dokonce i nějaké to zlato vydělat. No když se vám to zalíbí, nic vám nebrání uzavřít spolu partnerství ať už životní nebo obchodní.

Nakonec jsem si nechal technické zpracování. Vlastně jediné, co by stačilo napsat je, že Fable 3 je krásná hra. Jenže krása je hodně subjektivní a tak vězte, že pokud se vám líbilo Fable 2 je třetí díl je snad ještě lepší. I když hra běží na stejném enginu, jsou lokace rozlehlejší a dá se říci i propracovanější. Unikátní graficky styl zůstal, jen se posunul do temnější podoby. Nelze neocenit skvělou práci s detaily, kdy i ten sebezapomenutější kout je skvěle proveden, i ten nejmenší domek má vše co má mít. Přitom grafika si udržuje kouzlo ručně malovaných obrázků. Výtvarná stránka je prostě fenomenální. Můžete si stokrát říkat, že pohled na zapadající slunce je kýč, ale stejně se budete koukat, dokud se neobjeví první hvězdy. Právě práce se světlem a atmosférou vždy patřila k silným stránkám a jen málokterá hra umí pomocí světla tak čarovat jako Fable 3. Je to prostě pohádka. Bohužel tento detailní svět si bere svou daň v podobě občas ne tak plynulé hry. Nechci tu spekulovat, jestli hra naráží na technické limity konzole, faktem ale je, že občas se hra na pár vteřin zpomalila. Co však vnímám jako plus je tearing, který se oproti předchozímu dílu skoro ztratil. Jenže Fable není fps a tak občasné technické problémy nemají na hratelnost vliv.

Stejně jako jsem vysoko hodnotil grafiku, musím ohodnotit i zvukovou stránku. Hudební stránka je pěkná, ale zdálo se mi, že většinou recykluje melodie z předchozího dílu. To není špatně, protože jde o krásné hudební motivy, ale čekal jsem něco nového. Po stránce namluvení však výtka být ani nemůže. Dabingu hlavních charakterů se ujali přední britští herci, ale i ti ve vedlejších rolích jsou skvělí. Je to nádhera poslouchat. U nás Fable 3 vyšlo v lokalizované verzi a ta rozhodně patří k těm povedenějším a mnohým hráčů jistě bude k užitku. Jako skvrnku bych viděl to, že některé rozhovory nejsou otitulkované a tak pro jazykově méně nadané hráče zůstává část kouzla Fable 3 utajena.

S hodnocením Fable 3 je to těžké, jak ostatně vypovídá velký rozptyl mezi udělenými známkami. Jde totiž o hru, která nemusí sednout každému a zvláště pokud někdo čeká RPG ze staré školy, bude zklamán. Předpokládám však, že tací už po zkušenosti s Fable 2 nechávají tento díl bez povšimnutí. Faktem je, že třetí díl se od svého předchůdce zase tolik neliší. Herní principy zůstaly stejné, jen doznaly určitých zněn. Já si myslím, že k lepšímu. Původně jsem sice chtěl dát o bod méně, ale když si uvědomím, že jsem dostal hru nabitou skvělým humorem, báječnými postavami a pohádkovým světem, ve kterém mě bavilo žít, jsou i ty drobné výtky zapomenuty. Hra vydrží opravdu dlouho a je já se po celou dobu ani na chvíli nenudil. Nemůžu tak hodnotit jinak, než téměř absolutní známkou. Fable 3 je jednoduše skvělá hra a kdo to nevidí je suchar :-)

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    10

    Dreams

    9

    Metro Redux - Nintendo Switch

    9

    DOOM Eternal

    8

    DOOM 64

    8

    Resident Evil 3

    9

    Nioh 2