Destiny 2

RECENZE 66

PS4 XONE

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

6/10 Adinooo
10/10 AgentWC40
8/10 Aister
2/10 Cobra
7/10 CoutyCZ
1/10 Dweight
9/10 Flesik
7/10 G
10/10 HUDLAZ
9/10 Hajosh
9/10 Kachlo
6/10 Lagzz
7/10 Madleiv
8/10 NX217
1/10 Nero_CZ
8/10 Nokato
8/10 Orzeza
10/10 Palo
7/10 Permon
8/10 Petrep
3/10 Radek.D
7/10 Raek00
8/10 Score
9/10 Sidov
6/10 Sofin14
7/10 Temp27
8/10 Vidlos
7/10 Wyder
9/10 aca1
8/10 bf333
4/10 colapso
8/10 frybic
8/10 fxaman
7/10 helbik
10/10 jarda85
7/10 jarda90
7/10 jezoka
5/10 katka
10/10 miomao
5/10 petrlik
7/10 vespilo
7/10 wistr
 
 
Destiny 2 ( Destiny 2 )
9 10 1
Hodnocení hráčů: 7.11 z 10, hodnotilo 91 hráčů

Destiny 2

Martin Šmíd, 18.09.2017 12:30

Jsou tomu tři roky, co studio Bungie, které se proslavilo sérií Halo, vytvořilo zcela novou značku. Akční sci-fi RPG hru Destiny, od níž se čekalo hodně. Nakonec ne všechna očekávání byla naplněna, ale naštěstí většinu neduhů vývojáři opravili v updatech i dalších přídavcích jako The Taken King nebo Rise of Iron, které, kromě nového obsahu, překopávaly i herní systémy a nutno říci, že rozhodně k lepšímu. Nyní tu máme druhý díl, který se na první pohled může spíše jevit jako jen další rozšíření než plnohodnotné pokračování, ale jak začnete hrát dále, zjistíte, že toho nabízí daleko více.

Testovaná verze: PlayStation 4

Atheon, Crota, Oryx i Aksis jsou minulostí. Všichni tito velcí nepřátelé padli, ale ve vesmíru rozhodně nenastal klid. K Zemi se vydal Ghaul se svoji Rudou armádou Cabalů, aby ovládl Traveler a hlavně zničil lidskou rasu, která začala jeho sílu využívat. Hned na začátku jste svědky velkého útoku na Tower, který je zničen, Guardianům je odebrána jejich síla a vše začne prakticky od začátku. Prvnímu dílu bylo hodně vyčítáno, že prakticky neobsahuje příběh a vše si musel hráč zjistit díky kartičkám, které během hraní mohl, ale také nemusel, sbírat. To druhý díl vypráví celkem standardní sci-fi příběh o ochraně Zemi a svržení hlavního charismatického padoucha s jedním zajímavým twistem skrze velké množství filmečků. Vše působí daleko lépe, přičemž obohatit si můžete příběhové pozadí mluvením s dalšími postavami, čtením různých popisků zbraní a tak dále, vše je obsaženo přímo ve hře. Nemusíte tedy nic hledat nikde na webu, což je rozhodně dobře. Navíc musím i ocenit dobře napsané postavy s dobrým vývojem během samotné kampaně. A to jak staré známé, tak zcela nové. To je velký posun k lepšímu, i když pořád je na čem pracovat.

Pokud jste hráli první díl, tak určitě víte, že hlavní příběhové mise fungují jen jako takový větší tutoriál, který vás seznámí s nastalými událostmi, představí nové postavy, nechá vás si osahat zbraně a získat nové schopnosti. Naštěstí jsou i tak zajímavé, zábavné a hlavně rozmanité, chvilkami jsem si i říkal, že Destiny 2 ani tak není pokračováním Destiny, ale spíše nové Halo. Strukturou kampaně se slavné sérii pro Xbox hodně blíží, za což nové může i možnost využívat různou bojovou techniku jako třeba obrněný tank. Navíc je ovládáte úplně stejně krkolomně jako v Halo sérii. Každopádně hlavní kampaň je zábavná jízda od začátku do samotného závěru, kterou jsem si opravdu užil. Je vidět, že tentokrát na ní měli vývojáři z Bungie více času a dokázali navázat na svoji předchozí práci. Kampaň nepůsobí uspěchaně, jako tomu bylo u prvního Destiny.  

Hned na začátku hry si můžete vybrat, za jakou postavu hrát. Vrací se všechny tři, je tu klasicky Titan, Warlock i Hunter. Žádná nová postava tu není, ale naštěstí ty stávající mají kromě dvou klasických subclass i jednu zcela novou. U Titana je to Sentinel, který umí udělat bublinu, ale už není tak defenzivní, protože může útočit díky svému štítu, který je možné i házet. Warlock se už nezvedne, ale ohnivá verze umí házet speciální ohnivé meče. To Hunter pak má nově arcového Arcstridera, který vyměnil nože za kopí. Je daleko mrštnější a umí se lépe vyhýbat superkám ostatním, navíc jeho útok je daleko silnější. Aby vývojáři ještě trochu oživili jednotlivé postavy, přidali jim další třetí schopnost. Titan může stavět stěny, Warlock zase pod sebe dávat aury na větší damage nebo léčení, Hunter zase umí uskočit a nabít si ve skoku používanou zbraň, případně se stát i neviditelným. Postavy tedy jsou klasické, jdou klasickou evolucí a provedené změny a přidané novinky se mi u nich zatím líbí, protože přidávají do hry nové taktické možnosti v těžkých endgame aktivitách i PvP.

Destiny 2 je pořád tou akční RPG hru, kterou všichni dobře známe. Vývojáři z Bungie neudělali velké změny, což ale ani není třeba, protože základ mělo už první Destiny po všech těch rozšířeních velmi dobrý. Přesto si jedné podstatné změny můžete všimnout už v první minutě. A tou jsou zbraně, přesněji jejich zařazení. To je nyní rozvrženo tak trochu podle Halo série na kinetic, energy a power. První kategorií jsou primární zbraně bez elementu, zatímco druhou jsou zbraně stejné kategorie, jen s elementem. Do power slotu pak kromě raketometů, nově granátometů a mečů patří i odstřelovací pušky, brokovnice a další zbraně, které jste měli v prvním díle na sekundárním slotu. Tato změna má velký vliv na hratelnost, přičemž před vydáním byla otázka, jestli neuškodí PvE části. Je totiž vidět, že touto změnou chtějí vývojáři potěšit hlavně PvP hráče, které už nebavilo, když potkávali někoho, kdo klečel neustále za rohem s brokovnicí, bez níž neudělal ani krok. Nakonec mohu říci, že se změny nemusíte bát, zvykl jsem si na ni docela rychle, navíc i s takovou výbavou jdou bossové docela rychle k zemi. Můžou za to dvě skutečnosti. Náboje do power zbraní padají z nepřátel opravdu ve velkém množství, takže je můžete neustále požívat. Dále jsou v PvE boostnuty všechny ability, od meleeček po superka. Rozhodně tedy bosse ve Strike misích a tak dále nepižláte, ale jeho zabití trvá prakticky stejný čas jako v prvním díle. V betaverzi tomu tak nebylo, ale vývojáři naštěstí dali na zpětnou vazbu a hru v tomto lépe vybalancovali. Celkově se mi, jakožto PvP hráči, nové rozvržení zbraní líbí a jde určitě o krok správným směrem, který neskutečně pomáhá multiplayerové části a nijak neubližuje PvEčku.

Vývojáři z Bungie připravili do druhého dílu zcela nové sety brnění, které můžete získávat u jednotlivých obchodníků ze speciálních emgramů za levelování. Vypadají dobře, stejně jako zcela nové zbraně. Ano, sem tam se objeví nějaká ta známá exotika z prvního dílu, ale drtivá většina vybavení je nová se zcela novými perky, na které je třeba si nejprve zvykat. Zbraní je tedy dostatek, stejně jako brnění, jen mi trochu vadí, že si vybavení u jednotlivých obchodníků nemůžete koupit. Vše je závislé na náhodném lootu z emgramů za levelování, takže jste odkázáni jen na to, jestli vám vytoužený kousek padne nebo ne. To je dle mého špatně a určitě by měl být možný klasický nákup.  V tomto odstavci musím zmínit i nádherné zbraně a velmi dobré zbraně z raidu a Trials of the Nine, které nejen dobře vypadají, ale jsou i použitelné během hraní. Konečně mám po dlouhé době pocit, že zbraně z těchto aktivit mají vlastní osobnost a vyplatí se je využívat a neslouží jen pro infuzi, což se naposledy stalo v prvním roce Destiny 1. Rozhodně tedy palec nahoru.

Vývojáři z Bungie v prvním díle hodně zkoušeli možnost kosmetické úpravy zbraní. Měli jsme tak na určité zbraně ornamenty a tak dále. V druhém díle je úprava zbraní i vlastního brnění daleko propracovanější, protože si můžete obarvit jednotlivé kusy brnění z napadaných barviček, ale také veškeré legendární zbraně. Vzhledem k tomu, že barviček je velké množství, můžete si tak vytvořit své pěkně vypadající zbraně, což je příjemné oživení. Jen u exotických zbraní zůstaly klasické ornamenty, což ale nevadí, zvláště, když ornamenty vypadají na zbraních naprosto parádně.

Zbraně a všechno vybavení budete potřebovat, abyste se mohli postavit několika druhům nepřátel. Vrací se Falleni, Hivové, Vexové, Takeni a pochopitelně i Cabalové. Přímo nových jednotek u zmíněných ras je pomálu, snad jen Cabalové mají speciální bojovává zvířata, která připomínají rozzuřené psy a jsou tedy i pěkně otravní. Sem tam má pochopitelně nějaká ta jednotka i trochu jiný design, ale hlavně umí i nové útoky, takže alespoň v tomto nastala určitá změna. Více nových druhů nepřátel bych určitě ocenil nejen já, naštěstí to vývojáři trochu kompenzují větším množstvím menších i větších bossů, s nimiž se během hraní střetnete, a hlavně samotnou náplní, k níž se ještě dostanu.

Když jste se v první hře ocitli na nějaké té planetě, museli jste se ji naučit nazpaměť, protože chyběla jakákoliv mapa, která by vám řekla, kde se přesně nacházíte. To v Destiny 2 už máte mapky jednotlivých planet, na níž vždy vidíte, kde se co nachází a jestli je ještě něco, co se můžete vydat splnit. Mapy jsou přehledné, navíc oceňuji, že mezi jednotlivými planetami je možné cestovat velmi rychle bez nutnosti navštívit orbit. Pochopitelně se nevyhnete pohledu na letící loď, což zde funguje jako nahrávací obrazovka, ale minuty strávené mimo hraní se tímto značně zkracují. Mapa i rychlé cestování je fajn, ale ještě budou muset vývojáři do budoucna zapracovat na několika nedostatcích. Určitě bych ocenil, pokud by bylo možné na mapě vytvořit jakýkoliv bod, což nyní nejde. Rovněž nevidíte na mapě členy svého fireteamu, takže při pohledu na mapu nevíte, kde se přesně nacházejí. Jde pochopitelně o drobnosti, které mohou vývojáři v budoucnu jednoduše napravit.

Bohatý endgame obsah - Pokud dohrajete hlavní příběhovou kampaň, což trvá zhruba 15 hodin, rozhodně tím pro vás nic nekončí. Ba naopak, teprve začíná. Původní Destiny bylo vyčítáno, že nenabízí moc bohatý endgame obsah, který by hráče udržel. Druhý díl je v tomto daleko bohatší. Můžete se vydat splnit vedlejší úkoly pro obyvatele jednotlivých destinací, za což budete odměněni nějakou tou pěknou zbraní či dalším questem na exotiku, ale také vývojáři připravili Ztracené sektory, což jsou jakési menší dungeony s bossem, po jehož zabití mu můžete vylootovat jeho truhlu s občas zajímavou výbavou. Vývojáři rovněž připravili desítky vedlejších misí, které nazvali Adventures. Nejprve jsem se na ně nezaměřoval, ale následně jsem se při jejich plnění dobře bavil, jsou zajímavé a mnohdy i kvalitnější jak hlavní příběhové mise. Nejde tedy jen o nějaký dodatek, ale plnohodnotné další mise, které se rozhodně vyplatí plnit. Už třeba kvůli obohacení příběhu. Dále se na mapě nacházejí skryté zlaté truhly a rozhodně se vyplatí plnit i Public Eventy, které existují i ve speciální těžké verzi. Tu spustíte vždy splněním nějakého úkolu během probíhajícího klasického Eventu, čímž si následně zvednete šanci na exotický emgram.

V prvním díle jste mohli u NPC postav plnit různé bounty, které se každý den měnily. Druhý díl tento systém nenabízí, místo něj máte na každé planetě, ale i v multiplayeru, několik denních výzev, které se můžete rozhodnout splnit pro tokeny a další odměny. Tento systém je dle mého příjemnou změnou. Také se každý týden objevují těžší týdenní úkoly, v nichž musíte třeba dohrát Nightfall, který existuje i ve speciální těžké Prestige verzi, případně plnit Public Eventy nebo zápasy v Cruciblu. Za jejich plnění můžete získat silnější výzbroj nebo zbraně, které vás zase posunou o něco výše.

Samostatný odstavec si nechávám na speciální Strike mise, které jsou navrženy hlavně na kooperaci tří hráčů. Pokud zrovna nemáte kamaráda, budou vám kolegové do fireteamu vyhledáni díky matchmakingu. Strike misí je v základu pět, pokud máte hru na PlayStation 4, pak máte bonusový Strike na Zemi, v němž se střetnete s Takeny. Každopádně Strike mise jsou trochu jako takový menší raid, v němž musíte spolupracovat hlavně na likvidaci potvor a na konci i nějakého toho tuhého bosse. Strike mise mi přišly zajímavé, rozhodně se je vyplatí opakovat i kvůli tokenům pro Zavalu, který má jedny z nejlepších PvE zbraní.

Nový raid plný hádanek a tajemství - Veškeré vaše snažení by mělo vyvrcholit v novém raidu nazvaném jednoduše nazvaném Leviathan, který představuje pro fireteam šesti hráčů tu nejtěžší zkoušku, jakou nové Destiny nabízí. Je doporučen na power level 260-280, ale i náš tým, kde jsme měli power kolem 290, se pořádně zapotil. Na rozdíl od předchozích raidů je ten nový založen hlavně na řešení puzzlů a hádanek, tedy speciálních výzev, které vedou k finálnímu střetu. V tomto se tedy nový raid značně liší od předchozích, protože obsahuje jen jeden souboj s bossem, ale dle mého názoru zatím jednoznačně nejtěžší a na sehranost týmu nejnáročnější, protože stačí jedna hloupá chybička jednoho hráče a celé snažení týmu bude ukončeno. Někomu pochopitelně může vadit, že je v raidu pouze jeden boss, ale na druhou stranu je raid jinak koncipován a přináší něco zcela nového, neokoukaného, což se mi hodně líbí.

Navíc se mi i líbí, jak je navržen. Pokaždé, když raid zapnete, se ukážete na začátku. Až hraním během týdne si odemykáte po vzoru Dark Souls série jednotlivé cestičky a zkratky, kterými se k výzvám můžete dostat snadněji a hlavně velmi rychle. Lokace raidu je obrovská, jedná se o jednoznačně největší raid svým rozsahem, jaký byl do Destiny kdy vytvořen. Pochopitelně obsahuje i skryté truhly na speciální klíče, které hráči tak rádi hledají, přičemž některé vyžadují, abyste splnili další výzvy a menší hlavolamy. Na každém detailu je vidět, že se vývojáři na raidu vyřádili. Nový raid se mi opravdu hodně líbí. Nechci říkat, že je nejlepší, protože každý má nějakého favorita. Někomu se nebude líbit, že je založen hlavně na hádankách, ale za mě rozhodně patří k těm nejlepším.

Značně překopaný multiplayer - Vývojáři z Bungie se netajili tím, že při vytváření Destiny 2 byla pro ně PvP část hodně důležitá. Ostatně se není čemu divit, když to byla právě tato část, která v slabších měsících zachraňovala původní Destiny. Crucible v Destiny 2 doznal jednu obrovskou změnu. Všechny režimy jsou pouze 4v4, což do hry přináší daleko taktičtější prvek, a to napříč všemi režimy. Vlci samotáři tak budou mít problém, protože vše je hlavně o sehranosti týmu a teamkillech, ostatně hra neukazuje klasické KDčko, ale týmové snažení.

Multiplayer se pak rozděluje na dvě části – QuickPlay a Competitive. V první se střídají tři dobře známé režimy – Control, Clash a Supremacy, kdy první doznal několik drobných, ale určitě vítaných, novinek. Competitive pak nabízí Survival režim, v němž má tým omezený počet zvednutí. Pokud tedy jednomu týmu dojdou životy a už se hráči nemohou zvednout a jsou eliminování, prohrál. Competitive nabízí následně ještě jeden režim, a to Countdown, který byl představen v betaverzi a je ze všech asi nejvíce dělán na týmovou hru, během níž musíte hodně komunikovat s ostatními. V jednom kole se vždy snažíte položit bombu na jedno ze dvou stanovišť, zatímco další pochopitelně stanoviště bráníte. Pokud máte tým, rozhodně se jedná o nejzábavnější a hodně návykový PvP režim, u něhož můžete nahrát i několik týdnů, zvláště, když i jednotlivé mapy, spíše střední velikosti, jsou velmi dobře navrženy pro týmové hraní. Map je dle mého dostatek, jsou rozmanité a nabízejí vlastní originální lokace inspirované hlavní kampaní.

Multiplayerová část pochopitelně hodně těží z herních změn, které druhý díl přinesl. Většina soubojů je tak hlavně o primárních zbraních a více o skillu hráče. Už tedy nepotkáte moc zakempené protivníky, kteří by klečeli za rohem s brokovnicí. Hratelnosti přesun brokovnic, odstřelovacích pušek a tak dále na heavy slot po vzoru Halo série jednoznačně prospěl. Je zábavnější, dynamičtější a celkově lepší. Navíc prospěla i úprava abilit, které nejsou tak silné jako v minulosti. Nalepovacím granátem už nezabijete protivníka s plným životem, stejně tak musíte vynaložit tři meleečka, aby padnul. Hra je tedy hlavně o střílení a není to ten ability simulátor, jako byl první díl. To mnoho hráčů ocení, hlavně ti, kteří v prvním díle PvP části věnovali opravdu hodně času, třeba v Trials of Osiris. Nemusíte se ale pochopitelně bát, že by slabé byly i super ability. Pořád elektrikářem vypnete klidně celý tým, Striker to také umí pěkně roztočit, stejně jako Gunslinger. Superka jsou pořád silná i v PvP režimu, ale už na nich hratelnost tolik nestojí jako v minulosti. Vše je hlavně o skillu hráče.

Ačkoliv je multiplayer zábavný a změny dle mého mu prospěly, má i několik nedostatků. Začnu lagováním. První díl na tento problém značně trpěl a hráči proto volali pro dedikovaných serverech, které by ho vyřešily. Bungie nakonec přišlo s vlastním, nutno dodat, že dost polovičatým řešením, které mělo lagování hráčů značně omezit, ale výsledek rozhodně není tak ideální, jak se slibovalo. Občas narazíte na hodně velké lagy a porty hráčů během hraní, což pochopitelně otráví váš čas, který s hrou strávíte. Je to vážně škoda, protože Bungie s tímto mělo něco udělat. Bohužel zatím neudělalo, a možná i proto odstranilo ukazatel připojení jednotlivých hráčů, abyste nebyli už na začátku zápasu ve stresu, že máte proti sobě tým, který je v červeném. Druhým nedostatkem je zatím samotná kompetitivní část. V ní chybí hodnotící systém, jakékoliv levelování a také bohužel postihy pro hráče, kteří během hraní leavnou hru z nejrůznějších důvodů. Ve výsledku se tak jedná jen o QuickPlay s dvěma jinými režimy, což je škoda. Snad tedy tohle bude v budoucnu opraveno. A musí, pokud mají vývojáři opravdu ambice prorazit i na eSport scéně.

Trials of the Nine s několika změnami - Pokud jste hlavně PvP hráč, vše pro vás vyvrcholí v turnajovém režimu Trials of the Nine, který doznal oproti předchozímu Trials of the Osiris několik změn. Tou první je pochopitelně už to, že probíhá v módu 4v4, přičemž první týden byl vybrán režim Countdown. Dále si už neberete u vendora speciální kartičku, kterou byste si následně buffly. Tu máte vždy u samotného turnaje, přičemž rovnou stačí pouze uhrát sedm výher v řadě, abyste dosáhli bezchybného vítězství. V základu tedy nový Trials funguje podobně, ale určitě je nyní trochu těžší dosáhnout pro běžné hráče bezchybné kartičky, protože už neexistuje žádné mercy, při němž by vám byla jedna prohra odpuštěna. Nyní stačí jedna prohra a můžete kartičku restartovat, pokud se chcete dostat až do speciální místnosti s nejlepšími odměnami. Je ale na druhou stranu pěkné, že speciální sociální prostor s vendorem má odemknuté každý, kdo alespoň jednou vyhraje, takže se do něj může vydat a prohlédnout. Navíc za vyhrané zápasy získáváte tokeny, díky nimž můžete u vendora levelovat a tím se tak dostat k novému vybavení. Šanci na loot z Trialsů tak mají i slabší hráči, což je určitě dobře.

Co se mi líbí je počáteční představení týmů vždy na začátku každého zápasu. Studio Bungie se pochopitelně dívalo na streamy a vždy bylo jasně patrné, jak hráči prohlížejí vybavení protihráčů. Díky představení tedy toto odpadá a někdy je i navíc docela vtipné díky různým tanečkům, které hráči používají. Poslední velkou změnou, která má v tomto režimu velký vliv na probíhání, je skutečnost, že se vám po zapnutí uzamkne vybavení. Můžete tedy používat jen to, které jste si předem nastavili. Do boje pak jdete pouze s ním, nemůžete ho během hraní měnit. Dle mého je tato změna pozitivní, ale pochopitelně tak hodnotím po prvním víkendu.

Celkově se mi změny provedené v Trialsech zatím líbí, režim Countdown je hodně týmový a díky němu nejsou hry tak ukempené, jako tomu bylo v minulosti. Jsou svižné a jednotlivé zápasy tak mají dobré tempo. Je ale jen otázkou, co s hraním udělá režim Survival, který bude v Trialsech další víkend. Trochu se bojím, aby hráči, kteří zrovna vyhrávají, moc nekempili a nebránili tak dobrý výsledek. To ale pochopitelně ukáže až samotné hraní.

Klanový systém a mikrotransakce - V prvním Destiny moc hráči neřešili, jestli jsou v nějakém klanu. Ostatně šlo jen o jakýsi nápis pod nickem. To v Destiny 2 se už vyplatí, když jste v nějakém tom klanu, protože můžete čerpat řadu bonusů. Jednak každý týden dostane každý člen speciální engram za Crucible, Nightfall, raid a Trials of the Nine, pokud někdo z klanu tyto aktivity splní. Dále pak máte speciální banner, který, jak levelujete, vám odemyká další pasivní bonusy. Třeba lepší loot z Public Eventů, což se pochopitelně hodně vyplatí. Být tedy součástí nějaké té komunity je tedy v druhém dílu velmi důležité, protože si tím zlepšíte samotný zážitek a hlavně tedy budete moci čerpat různé bonusy, k nimž byste se jako vlk samotář nedostali. Klanový systém je ve druhém díle velkou a rozhodně skvělou novinkou.

Recenze by nebyla kompletní, pokud bych se nezmínil o miktrotransakcích, které Destiny 2 obsahuje. Při vydání se trochu zvedla kolem toho debata, protože z engramů, které si můžete koupit za reálnou měnu, padají i modifikátory na zbraně a brnění. Engramy nabízejí hlavně kosmetické vybavení jako lodě, ghosty, sparrowy a tak dále a samozřejmě i zmíněné modifikátotory, které si ovšem za klasickou herní měnu můžete nakoupit i u Gunsmitha. Rozhodně tedy hra nijak platící hráče nezvýhodňuje, navíc stejné engramy získáte i klasicky hraním. Jak dosáhnete dvacátého levelu, za každý další budete tyto engramy dostávat, takže se k veškerému placenému obsahu můžete dostat, aniž byste utratili jedinou korunu. Jen musíte hrát, což mi přijde fér. Za dva týdny hraní jsem měl těchto engramů tolik, že se mi vše už ani nevešlo do inventáře a různé věci jsem i musel mazat. Za to jsem vždy dostal speciální měnu, kterou mohu utrácet za omezenou nabídku, kterou obchodník každý týden mění.

Audiovizuální zpracování - Destiny 2 běží na stejném enginu jako předchůdce. Možná hráči čekali trochu jiné změny, co se vizuální stránky týče, protože druhý díl vypadá prakticky identicky jako jednička. Alespoň na první pohled. Novinkou jsou jen některé nové efekty, které sem tam pochopitelně potěší, ale velký vliv na to, jak hra vypadá, pochopitelně nemají. Skok ve vizuálním zpracování tedy není tak velký, jak se čekalo, na druhou stranu hra vypadá pořád velmi dobře, zvláště s ohledem na to, jak rozlehlé a velké lokace s nejrůznějšími výzvami a aktivitami nabízí. Hra pak běží na konzolích ve 30fps, o čemž se už napsalo opravdu hodně. Ano, 60fps by prospělo hlavně PvP části, na druhou stranu 30fps je alespoň po většinu doby stabilních. Na klasické PS4 a Xbox One dochází jen k menším poklesům během nejnáročnějších scén u Public eventů, kdy se toho děje opravdu hodně. Vývojářů z Bungie o tomto problému vědí a už přislíbili, že se na něj podívají. Zatímco vizuální zpracování neohromí, ale ani pochopitelně nezklame, pochvalu si zaslouží hudební doprovod. Soundtrack nabízí spoustu výborných skladeb zasluhujících si samostatný poslech, které vždy skvěle doprovází dění na obrazovce a starají se tak mnohdy až o epický zážitek. Kvalitní je i ozvučení a dabing jednotlivých postav. 

Destiny 2 není žádnou žánrovou revolucí, ale výborným pokračováním původní hry, v němž vývojáři lehce upravili herní systémy, a hlavně přinesli novou porci kvalitní zábavy. Příběhová část je propracovanější, mise zábavnější, navíc endgame skrývá celou řadu aktivit a velmi povedený raid. Crucible je pak daleko týmovější a díky novému systému zbraní má dobré tempo a je zaměřen hlavně na schopnosti jednotlivých hráčů i sehranost týmu. Pokud se vám první Destiny líbilo, určitě už dvojku máte, ostatní by její nákup měli zvážit, protože nabízí zlepšení prakticky ve všem. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    8

    Pokémon: Sword/Shield

    8

    Arise: A Simple Story

    6

    Shenmue III