Biomutant

RECENZE 36

PS4 XONE

Konzolista
MC ps4
MC xone
Hráči

Hodnocení hráčů

 
 
Biomutant ( Biomutant )
6 10 1
Hodnocení hráčů: 7.18 z 10, hodnotilo 11 hráčů

Biomutant

Martin Šmíd, 02.06.2021 11:30

Jsou tomu čtyři roky, co nové menší studio Experiment 101, složené převážně z bývalých vývojářů Avalanche Studios (Just Cause série a Mad Max), oznámilo ambiciózní open-world akční hru Biomutant. Ta zaujala svým tématem, výborně vypadajícím soubojovým systémem i světem, v němž už lidstvo neexistuje, a místo něj jsou pány tvorstva nejrůznější zmutovaná zvířata. Očekávání byla obrovská a z prvních ohlasů byl neskutečně nadšený i herní vydavatel THQ Nordic, který nové studio koupil a poskytl mu další finance na vývoj. Pak ovšem byla hra několikrát odložena a dlouho jsme o ní neslyšeli, což nevěstilo nic dobrého, ačkoliv vývojáři sem tam na sociálních sítích uklidňovali fanoušky a psali, že na hře stále usilovně pracují a vlastně se zase tak moc neděje. Musím se přiznat, že i já jsem byl po oznámení docela nadšený z ambicí vývojářů a na Biomutanta jsem se hodně těšil, a i o to více mě bolí, že se ke mně dostala hra, která nedokázala vysoká očekávání naplnit, a navíc se k nim vývojáři nedokázali ani zdaleka přiblížit. Pojďme ale pěkně popořadě.

Recenzovaná verze: Xbox One X a Xbox Series X/S

O hře Biomutant jsme toho dlouho moc nevěděli. Měli jsme tu oznamující ukázku, ale vývojáři všechny informace tajili. A já mám nyní takové podezření, že to nebylo z toho důvodu, že by chtěli hráče ve výsledku představit a nic jim před vydáním nevyspoilerovat, ale tím, že ani oni sami nevěděli, co jim vlastně vzniká pod rukama a co z hrnce, do něhož naházeli naprosto vše, nakonec vypadne. Biomutant je totiž směsice naprosto všeho, co jsme viděli v jiných hrách s otevřeným světem, přičemž některé mechaniky tu nedávají naprosto smysl, případně jsou nedotažené, a už třeba i na příběhu je vidět, že vývojáři sice měli velké ambice, ale neměli rozhodně kapacitu, rozpočet a možná ani zkušenosti, aby vše dotáhli do zdárného, uspokojivého a fungujícího konce. Biomutant by se dal označit i za takový nemastný neslaný bordel, dort, který vařila kočička s pejskem, který sice sem tam zabaví a má světlé momenty, ale jindy budete kroutit hlavou nad řadou nedodělků, nedostatků a chyb.

Příběh hry je ve skutečnosti hodně jednoduchý až prostý. Lidská civilizace díky různým svým chybám už neexistuje a matka příroda se stále vzpamatovává z toxického odpadu. I proto jsou všude nejrůznější zmutovaná zvířata, mezi nimiž je i hlavní hrdina, kterého žene nejen touha po pomstě, ale hlavně se snaží udobřit různé klany zmutovaných zvířat a také zachránit strom života, na který mají spadeno zlí světožrouti v podobě obrovských monster. Pokud by se jim ho podařilo zničit, celá planeta by byla odsouzena k záhubě a to je to poslední, o čem zmutovaná zvířata s trochou rozumu sní. A to je vlastně vše, co by se dalo k lineární a ne moc přesvědčivé zápletce říci, protože vývojáři prakticky nic dalšího nedoplní a s vysvětlováním, proč civilizace přesně zanikla, si hlavu nelámou, stejně jako s odpověďmi na další otázky, které jsem od začátku měl. Pořád jste jen tlačeni k tomu, abyste zachránili svět a usmířili různé frakce, až už mi tohle opakování cíle začalo postupně lézt na nervy. A to i z toho důvodu, že zvířata jednak podivně mumlají a nejsou nadabovaná, ale hlavně jejich dialogy jsou dost mizerně, kolikrát uměle natahované nezajímavou vatou a nudně napsané. A do toho je tu vypravěč, který jako jediný má dabing a komentuje naprosto vše, což se mi dost po čase zprotivilo. Od Biomutanta jsem rozhodně čekal daleko propracovanější a zajímavější příběh s lepší prezentací.

U open-world her je vždy hodně důležitý svět, v němž se vše odehrává. V Ubisoftu to moc dobře vědí, a proto se třeba u Assassin’s Creed série snaží s každým dílem nabídnout svět, který je nejen rozlehlý, ale také propracovaný do posledního detailu, vypadá skvěle a láká hráče k průzkumu. Biomutant bohužel tady docela selhává, protože svět je už na první pohled nezajímavý, pustý, hodně statický a má opravdu málo lokací, které by přímo lákaly k průzkumu. Většinou jde jen o menší baráky, které jako jediné připomínají nyní už neexistující lidskou civilizaci. Chvilku jsem se po světě potuloval a zkoušel zjistit, jestli třeba někde dál se tohle nezlomí a změní, ale bohužel se tak nestalo, což je popravdě hodně velká škoda, protože potenciál zrovna tady byl obrovský. I kvůli tomu pak prakticky jen jezdíte od úkolu k úkolu a svět, i když má sem tam nějakou tu pěknou scenérii, prakticky ignorujete.

Vývojáři od začátku neskrývají velké ambice a snahu vytvořit velkolepou akční adventuru, která si obhájí svoji vysokou cenu. Jenomže studio Experiment 101 není velké a obrovská hra s otevřeným světem se ve dvaceti lidech a omezeným rozpočtem prostě a jednoduše nedá udělat. A je to nejvíce vidět na náplni. Ta je totiž složena z naprosto nudných úkolů, které ve většině jiných open-world her plní úlohu vedlejších aktivit, aby se ještě trochu natáhnul herní čas. Zde ale tvoří to hlavní, a to je bohužel obrovský problém. Zhruba polovinu hry tak jen jezdíte od jednoho tábora nepřítele k druhému a čistíte je, což je prostě nuda, navíc i ono zabírání je zpracováno tak, že stačí posekat skupinku protivníků nebo zabít silnějšího minibosse. Takto stačí obsadit pár kempů nepřátel v oblasti a jdete na hlavní pevnost, kde se vše opakuje, jen s tím rozdílem, že na konci je vždy nějaký ten nezajímavý boss, který vydrží o několik ran více. Vývojáři si asi byli vědomi, že tato náplň je obrovská stereotypní nuda, a proto dávají alespoň možnost udělat rozhodnutí, a to takové, že přeskočíte dobrou polovinu tohoto obsazování základen protivníků, aby bylo možné se hned přesunout do druhé poloviny hry.

Popravdě jsem tohle hodně ocenil, protože čistit neustále jeden a ten samý tábor, který i svým designem vypadá naprosto totožně a má i stejně rozmístěné místnosti i truhly s lootem, je vážně hodně ubíjející, naprosto postavené na hlavu, repetetivní a nudné. Pokud nyní čekáte, že druhá polovina hry je lepší a zábavnější, tak vás musím hned zklamat, protože není a jsem z ní možná ještě více zklamán, jak z první poloviny. Druhá půlka se točí kolem nahánění čtyř velkých monster, což předchází plnění několika nudnějších úkolů, během nichž musíte cestovat z bodu A do bodu B na mapě, tam něco najít a zase zpět. Moc zábavné to bohužel není. No, a když dojde na souboj s monstrem, což je obrovský boss, tak není moc epický a navíc jak jsem zjistil, na každé monstrum platí naprosto stejná taktika jen s několika drobnými změnami. Vývojáři prakticky po celou dobu ukazují, že si musejí pomáhat jen kopírováním několika nápadů, aby hru alespoň trochu něčím naplnili. Je pak tedy otázka, proč raději neudělali o poznání lineárnější a menší hru, kterou by zvládli naplnit kvalitním obsahem. Takhle tu máme sice velký svět, ale s naprosto šíleným a neskutečně špatným obsahem, který hráče akorát otráví. 

Zatím jsem hře Biomutant celkem naložil a možná si říkáte, jestli je v ní něco vůbec dobře. Ano, pár věcí určitě dobré jsou, třeba velmi dobře zpracovaný vývoj postavy a její úprava. Hned po zapnutí jsem se dostal do hodně komplexního editoru, v němž jsem si mohl pěkně hlavního hrdinu vytvořit. Je možné mu změnit barvu, přičemž na celkový vzhled má vliv i zvolená třída případně další specifikace, což je docela fajn nápad. Editor je rozhodně jednou z nejlepších částí hry a dá se v něm docela dost vyřádit.

Už během oznámení hry vývojáři lákali na propracovaný soubojový systém a říkali, že bude jejím největším lákadlem. Jsem určitě rád, že se nakonec celkem povedl a je jednou z těch nejlepších věcí na celé hře, i když i k němu mám pár výhrad. Hra má nepřeberné množství komb, které jsou většinou hodně svázány i s typem používané zbraně. Výsledkem je zábavný a hodně komplexní systém, jenž jen tak neomrzí a nabízí docela velkou variabilitu, navíc si každý může zvolit svůj styl boje a ten následně vypilovat k dokonalosti. Každopádně zbraní na krátkou vzdálenost je hodně, od palic, mečů či duálních sečných zbraní. Kromě zbraní na krátkou vzdálenost vše doplňují palné zbraně, od pistolí po samopaly a brokovnice. Co se mi u soubojového systému moc nelíbí, tak je skutečnost, že vývojáři toho opět chtěli na něj nabalit opravdu hodně, takže nechybí kromě odemykání nových komb i speciální schopnosti či duchovní kouzla. Jenomže tyto schopnosti nejsou moc zajímavé, vlastně bych i řekl, že jsou docela slabé, takže je otázka, jestli je má vůbec nějaký smysl používat. Řekl bych, že nikoliv. Vlastně jsem kolikrát i dost zapomínal, že nějaké takové schopnosti vůbec mám, což mluví asi za vše. 

Každopádně se zbraněmi a vlastně i oblečením a lootem obecně se pojí systém vylepšování, který je také pěkně zpracovaný a funguje více než dobře. Ať už seberete jakoukoliv zbraň, můžete modifikovat o různé součástky, přičemž je tak možné si vytvořit opravdu hodně silnou zbraň, která dokáže sundat každého protivníka na pár výstřelů nebo seků. Systém upgradů je přitom jednoduchý, přehledný a dá se v něm snadno orientovat. Vylepšovat se dá i oblečení, čímž se mu zvyšují statistiky, ale také mění vzhled, takže pak už hrdina nepřipomíná kolikrát mutanta, ale spíše robota. Kolikrát se dá s vybavením a jeho vzhledem pořádně vyhrát, za což si vývojáři jednoznačně zaslouží plusové body. Vybavení je možné kupovat i u obchodníků za herní měnu, ale popravdě obchody jsou asi tou nejvíce zbytečnou věcí ve hře. Většina nemá dobré vybavení a při troše snahy se dá vždy ve světě najít lepší. Popravdě jsem služby obchodníků vůbec nevyužíval a jsou i dost zbytečnou součástí zdejšího světa.

Co musím uznat, tak je skutečnost, že se na souboje i docela dobře dívá, hlavně díky dobře zvládnuté choreografii a solidním animacím. Na druhou stranu mi na soubojích dost často vadilo nefunkční lockování protivníka, případně kamera, která si hlavně v uzavřených prostorách dělá, co chce. Ačkoliv má hra propracovaný soubojový systém, tak souboje se samotnými protivníky se stanou po čase dosti rutinní záležitostí, za což mohou hned dvě věci. První je šíleně lehká obtížnost, která před hráče nestaví vůbec žádnou výzvu. I na Hard je hra až směšně jednoduchá a pokud si člověk dává pozor a využívá vše, co hra nabízí, jen těžko zemře. Druhou věcí je malá rozmanitost nepřátel, kteří navíc mají po většinu totožné pohyby i útoky. To platí nejen pro řadové protivníky, ale i minibosse, kterých také není moc druhů a že by bylo nějaké terno s nimi bojovat, to se říci nedá. Na začátku překvapí třeba svým vzhledem, ale pak už jde o rutinu, zvláště když se po světě objevují v docela početném množství. Protivníci navíc ve výsledku ani nejsou moc zajímaví či chytří. Je to škoda, protože základ položili vývojáři více než dobrý, ale je vidět, že stačí málo a i ten se může postupně během hry potopit.

Už na začátku jsem byl od hry upozorněn, že existuje systém morálky, přičemž je možné se přiklánět k světlu nebo temnotě. Nedokážu ovšem přesně říci, jestli má tohle nějaký velký dopad na příběh nebo ne. Spíše ale nikoliv. Jediné, čeho jsem si všiml, tak je to, že se podle něj odemykají některá vylepšení, ale to je vše. I když šlo určitě o dobrý nápad a na papíře určitě vypadal skvěle, tak je ve výsledku nedotažený a ve hře i zbytečný. Kromě akčních pasáží hra nabízí sem tam jednoduše zpracované skákací pasáže, kterých ale ve výsledku moc není, a také logické hádanky. Tedy, to co musíte řešit, se ani za puzzle označit nedá, protože jen spojujete barevné uzly, což je tedy pěkná nuda. Je vidět, že hádanky byly navrženy tak, aby je mohla vyřešit i málo inteligentní zmutovaná zvířata a ne průměrně inteligentní hráč.

Hlavní příběhovou linku jsem dohrál za zhruba patnáct hodin na střední obtížnost a věřím, že někdo zkušenější to zvládne ještě za kratší čas, protože jak už jsem zmínil výše, Biomutant není těžká hra. Kromě hlavní linky ale nabízí i řadu vedlejších úkolů či eventů ve světě, které slouží pro nalezení lepšího vybavení nebo získání dalších zkušenostních bodů. Vedlejší úkoly ovšem moc nápadité nejsou a tak jsem jich splnil jen pár a na zbytek jsem se vykašlal, zvláště, když ani není nějaká velká motivace je plnit. Po dohrání je možnost se pustit do New Game+, kde máte odemknuté veškeré získané vybavení i získané schopnosti a tak dále.

Biomutant je postaven na osvědčeném Unreal Enginu čtvrté generace. Bohužel na konzolích vypadá i přes silnou stylizaci jen průměrně, maximálně lehce nadprůměrně. Třeba exteriéry za slušného nasvícení jsou v pohodě a sem tam jsem narazil na nějakou opravdu pěknou scenérii, která si zasloužila pořízení screenu. Jenomže interiéry jsou hodně chudé na detaily a postavy mají textury v nízkém rozlišení a přímo odpudivé jsou jejich animace, které vypadají jak z éry prvního, maximálně druhého PlayStationu. Hru jsem testoval nejprve na konzoli Xbox One X, kde je možné si vybrat mezi 30fps a 60fps režimem. Vybral jsem si hned 60fps, ale bohužel na této konzoli má hra velké problémy s frameratem a v 60 snímcích jede málokdy. Často framerate hapruje, hra se zasekává a do ideálního technického stavu má hodně daleko. A to se vývojáři před vydáním chlubili, jak hra jede dobře na staré generaci. Není tomu tak. Situace je lepší na konzolích Xbox Series, kde už je framerate stabilnější, ale rovněž jsou chvíle, kdy viditelně klesne. Optimalizace určitě mohla být lepší, ale to se dá prakticky říci o každé části hry Biomutant. Ať už jde o grafiku, optimalizaci, herní mechaniky i náplň. Biomutant se toho snaží dělat hodně, ale ani v jednom není stoprocentní. A to se dá říci i o průměrném ozvučení, na druhou stranu hudební doprovod není špatný a našel jsem pár skladeb, které se mi vyloženě líbily.

Na Biomutantovi je vidět, že vývojáři opravdu moc chtěli vytvořit výpravné velké akční RPGčko, s nímž by mohli konkurovat zajetým velkým značkám jako Assassin’s Creed, ale měli si uvědomit, kde jsou jejich limity a jaký mají rozpočet. Ve výsledku se totiž na svých velkých až přestřelených ambicích utopili a servírují nám přinejlepším lehce nadprůměrnou nenáročnou akční hru, která nemá prakticky nic dotaženo, má spoustu zbytečných mechanik a po čase začne štvát řadou chyb či mizerným obsahem. Je to určitě škoda, protože námět zněl zajímavě, stejně tak dobře vypadal i na první pohled soubojový systém, takže potenciál tu byl. Snad se vývojáři z tohoto nezdaru poučí a příště nám přinesou něco méně ambiciózního, ale hlavně zábavnějšího a kvalitnějšího. Méně je někdy více. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    8

    MotoGP 21

    5

    Hood: Outlaws & Legends

    6

    Biomutant

    10

    Ratchet & Clank: Rift Apart

    3

    Necromunda: Hired Gun

    9

    Mass Effect: Legendary Edition