Sudden Strike 4

RECENZE 11

PS4

Konzolista
Hráči

Hodnocení hráčů

 
 
Sudden Strike 4 ( Sudden Strike 4 )
6 10 1
Hodnocení hráčů: 10 z 10, hodnotilo 1 hráčů

Sudden Strike 4

Martin Šmíd, 11.08.2017 17:42

Fanoušky druhé světové války určitě těší, že se tento velký konflikt opět dostává do popředí i ve videohrách. Do druhé světové války se vrací po několika sci-fi a moderních dílech série Call of Duty, v říjnu vyjde i kooperativní střílečka RAID: World War II a za pár dní se objeví na trhu i real-time strategie Sudden Strike 4. Tuto sérii budou znát především příznivci počítačů, kde slavila celkem slušný úspěch, přičemž nejnovější díl se podívá i na konzoli PlayStation 4. My jsme si mohli hru zahrát o něco dříve, takže se níže dočtete, jak dopadla.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Real-time strategie jsou doménou spíše osobních počítačů, ale i na konzole sem tam nějaká vyjde. Ostatně nemusím chodit moc do minulosti, protože v únoru třeba vyšlo Halo Wars 2 pro Xbox One. Proto ani moc nepřekvapilo oznámení real-time strategie Sudden Strike 4 od studia Kite Games a herního vydavatele Kalypso Games pro konzoli PlayStation 4, která nám opět chce zprostředkovat hrůzy druhé světové války, a to hned za tři strany. Pokud si zvolíte hlavní singleplayerovou kampaň, můžete si vybrat samostatnou kampaň za Německo, Sovětský svaz nebo Spojence a s vybranou stranou prožít spoustu zajímavých a známých bitev, ať už tu o Paříž, Stalingrad nebo Berlín.

Tři samostatné kampaně se starají nejen o solidní délku samotné hry v režimu pro jednoho hráče (vždy máte za ně osm zajímavých a docela i dlouhých misí), ale také o rozmanitost, protože neustále budete plnit jiné úkoly, i když většinou spojené s nějakým tím dobýváním ztraceného území, které nyní vlastní znepřátelená strana. Dojde ovšem i na bránění a další zajímavé úkoly, takže se nestane, že by kampaň spadla do stereotypu nebo začala nudit. Alespoň u mě se toto neprojevilo. Za kvalitně navržené a zajímavé mise je nutné vývojáře rozhodně pochválit.

Než se vždy pustíte do jednotlivých misí, můžete si zvolit obtížnost, ale hlavně generála, což vám dá následně řadu pasivních bonusů na bojišti, které jistě oceníte. Zatímco třeba takové Halo Wars 2 stavělo na rychlejší a akčnější hratelnosti a bitvy byly velmi svižné, Sudden Strike 4 je pravý opak. Hratelnost je daleko pomalejší a více taktická, přičemž musíte na bojišti dobře zvažovat možnosti a postup, ale také se musíte starat o každou svoji jednotku, což je něco, co se mi po pár misích začalo hodně zamlouvat. U vojáků je nutné hlídat zdraví, případně zásoby munice, to u tanků a jiných vozidel musíte hlídat kromě poškození i benzín. Není nic horšího, než když munice a benzín dojde téměř u konce mise a vy už nemáte vozidlo se zásobami. To je pochopitelně obrovský průser, který většinou znamená ztrátu dobře rozehrané hry.

Tím se dostávám k tomu, že každá jednotka má i nějakou specifickou funkci. Nejde jen o opravování, případně doplňování paliva, ale také o ničení překážek (tanky) nebo uzdravování vojáků či stavění mostů. Navíc jednotkám můžete postupně odemknout i další vlastnosti, které jen ještě zvednou onu taktickou hloubku samotné hry. Celkově si budete muset osvojit přes sto rozdílných jednotek s vlastními charakteristickými funkcemi a silou v boji. Vy jako generál navíc následně můžete využít i některé specialitky během boje, jako jsou nálety, a tím svým jednotkám pomoci ke snazšímu postupu hrou.

Důvod, proč se vývojáři real-time strategií většinou vyhýbají vývoji konzolové verze, je nutnost uzpůsobit ovládání pro gamepad. Myš a klávesnice je pochopitelně pro takovou hru pořád nejlepší možná volba, ale i na gamepadu se určitě dá strategie slušně ovládat, zvláště když je k tomu uzpůsobena. To ostatně ukázalo začátkem roku i jednou zmíněný Halo Wars 2, u něhož jsem neměl jediný problém. Co se týče Sudden Strike 4, zůstali vývojáři někde na půlce cesty, protože ovládání je trochu nedodělané, občas nemůžete reagovat tak rychle, jak byste si představovali, a hlavně je i sem tam matoucí. Někdy totiž Xkem vybíráte jednotku a kolečkem dáváte příkaz. Jindy zase Xkem vybíráte jednotku a kolečkem rušíte akce, případně akci zadáváte Xkem. Je v tom solidní guláš, v němž aby se někdo vyznal. Je vidět, že hra je primárně vytvářena pro PC a při vytváření portu pro PlayStation 4 si už vývojáři moc nelámali hlavu s tím, aby kromě ovládání upravili trochu i hratelnost. Ono je fajn, že se můžete starat o jednotky, ale jejich správa a přidělování příkazů, které ne vždy funguje, je přes gamepad příliš zdlouhavé, což je problém u hry, v níž rozhodují kolikrát i vteřiny.

Co mi dále hodně vadilo, je haprující umělá inteligence jednotek. Ty sice, když vidí protivníka, tak zaútočí, ale celkem pravidelně se mi stávalo, že některé jednotky nereagovaly dle představ, případně se zasekávaly o překážky a prováděly věci, které jsem od nich rozhodně nechtěl. Pak protivník pochopitelně nemá problém takovou pomatenou jednotku odstřelit a vám přidělat několik dalších vrásek. Také nepochopím, proč třeba zásobovací vozy nebo stroje bez munice jsou všude jako první a chtějí se nechat zničit za každou cenu. Občas jsem měl problém i s ovládáním více jednotek najednou, kdy nechtěly poslechnout rozkaz, zřejmě kvůli příliš úzké silnici nebo cestě. Musel jsem tak na ně klikat postupně a posílat na místo. To by se rozhodně dít nemělo, zvláště během vypjaté bitvy, kdy vaše jednotky v boji čekají na posily, které nechtějí poslouchat. Pak bohužel spíše než zábava nastupuje frustrace.

Také umělá inteligence protivníků je celkem rozporuplná, protože sice po vás pálí a snaží se vás zničit, ale už nijak netaktizují. Jen se na vás bezhlavě vrhají a pálí, a to i za cenu svých vlastních velkých ztrát. Přímo komicky pak působí, že při vašem spatření vystřelí světlice, aby varovali své kolegy, ale pomoci od nich se nikdy nedočkají. To je na druhou stranu možná i dobře, protože hra je občas docela těžká a pokud by přišly posily, radost byste z toho moc neměli.

Hlavní singleplayerová kampaň vám může vystačit na nějakých dvacet hodin, pochopitelně bude hodně záležet na tom, jak dobře si povedete a kolikrát budete jednotlivé mise opakovat, dokud je nesplníte. Znovuhratelností si moc jistý nejsem, po dohrání mě nic nemotivovalo, abych si mise zopakoval znovu. I když je možné je opakovat, abyste je splnili na lepší hodnocení a tím získali třeba i tři zlaté hvězdy. Tím si pochopitelně budete moci odemknout i trofeje, kterých není zase tak moc, ale jsou rozhodně jedny z těch ne vyloženě těžkých, ale hlavně časově náročnějších.

Spíše jsem se po zahrání hlavní kampaně vrhnul na vyzkoušení Skirmish režimu, v němž si vyberete tým a následně se s dalšími až třemi týmy ovládanými umělou inteligencí pustíte do boje proti nepříteli. Úkolem je pochopitelně obsadit základny protivníka, případně zlikvidovat všechny jeho jednotky. Skirmish vám dává oproti kampani daleko větší volnost, můžete si vybrat stranu, velitele a na bojišti následně využívat nálety a další schopnosti. Také je možné v zabraných stanicích povolávat nové jednotky do boje. Znovuhratelnost je v něm tedy daleko větší, jen může trochu vadit, že vývojáři do základu přibalili jen čtyři mapy, na nichž boje probíhají. Sice jsou docela dobře navržené, ale jejich počet je prostě a jednoduše problém, měl jich být minimálně dvojnásobný počet. Klidně mohli vývojáři začlenit nějakou větší mapu z kampaně, vůbec bych se nezlobil.

Kromě Skirmish režimu se pak můžete vrhnout ještě na online multiplayer, v němž se může na bojišti střetnout až osm hráčů (4v4). Naleznete tu jak rychlou hru, tak možnost se k někomu připojit, případně založit vlastní hru. Boje pak probíhají prakticky stejně jako ve Skirmish režimu, i na stejných mapách, jen máte po boku nebo proti sobě živé hráče, kteří pochopitelně více spolupracují, taktizují a hry jsou tak zajímavější. Před vydáním pochopitelně byl problém někoho najít, mně se to povedlo jen jednou, takže jsem si s ním dal nejprve 1v1, abychom následně zapnuli 4v4, kdy nám dělala společnost umělá inteligence. V 1v1 režimu je vše zdlouhavé a najít se na obří mapě chvilku zabere. Proto by asi nebylo od věci, kdyby vývojáři přidali i nějakou menší mapu pro tento typ hraní, protože nahánět se na velkých mapách není zrovna ideální. To 4v4 je už hraní zajímavější a věřím, že když se sejde osm hráčů, může jít o pořádnou melu.

Když jsem se každopádně s jiným hráčem spojil, nezaznamenal jsem žádné lagování, případně jiné problém, vše běželo velmi dobře, takže tady si stěžovat nemohu. Jen opět se budu opakovat, map mělo být více a zároveň mohli vývojáři do multiplayeru začlenit i více herních režimů. Takto moc nejsem přesvědčen, že se ze Sudden Strike 4 stane nějaká trvalka, ačkoliv hratelnost není špatná a docela se mi zamlouvala její pomalost, nutnost neustále zvažovat postup a starání se o jednotky. Je až moc vidět, že se vývojáři zaměřovali hlavně na singleplayerovou kampaň, která se jim povedla, a multiplayer je jen funkční, ale nedotažený doplněk, který by si zasloužil více péče a hlavně obsahu. Škoda.

Hru Sudden Strike 4 jsem testoval na konzoli PlayStation 4 Pro, na níž vypadá solidně. Samozřejmě, jsou na trhu hezčí hry, ale grafika určitě neurazí. Interaktivní vypadá dobře (je pěkné vidět, jak třeba tanky porážejí stromy), stejně tak jednotky, někdy navíc překvapí i nějaké ty pěkné efekty, ať už jde o výbuchy nebo praskající led pod jednotkami, díky čemuž se mohou utopit v ledové vodě. Jen je možná škoda, že hra jede jen ve 30fps, naštěstí je framerate alespoň stabilní a nezlobí ani v těch nejvíce vypjatých momentech. Jen mi trochu vadilo chvilkové zaseknutí hry, když jsem označil více jednotek najednou. Na toto by se měli vývojáři podívat. Nadprůměrně však mohu hodnotit hudební doprovod. Několik povedených skladeb navozuje solidní válečnou atmosféru, přičemž přímo výborné je ozvučení, díky němuž se budete cítit jako na skutečném bojišti. Tomu jistě dopomáhá i slušný dabing, ať už budete hrát za jakoukoliv stranu.

Na Sudden Strike 4 jsem se od oznámení těšil. Výsledek je ale docela rozporuplný. Ačkoliv jsou mise v části pro jednoho hráče zajímavé, nabízejí rozmanité úkoly, je v nich možné si osvojit více než sto jednotek s unikátními vlastnostmi a potěší i zničitelné prostředí, nejde odpustit dvě celkem zásadní chyby, které mají vliv na zábavu. Jde pochopitelně o ovládání, kvůli němuž nikdy nebudete hru ovládat tak rychle a přesně, jak byste si představovali. Dále je velkou kaňkou i umělá inteligence jednotek, které si občas dělají, co chtějí a moc neposlouchají vaše příkazy. Občas se tedy zapotíte více, než byste museli. Zamrzí určitě i celkem chudý a ničím zajímavý multiplayer s málo možnostmi a omezeným obsahem. I proto je nyní poměrně těžké Sudden Strike 4 doporučit. Snad jen největším příznivcům druhé světové války, kteří jsou schopni nad nedostatky přivřít oči a chtějí si zahrát hlavně singleplayerovou kampaň. Ostatní by měli raději počkat na slevu, a hlavně na nějaký ten update, který zjedná alespoň částečně nápravu dvou největších problémů.

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    8

    MatterFall

    8

    Blackhole: Complete Edition

    8

    The Legend of Zelda: Breath of the Wild - The Master Trials

    7

    Arizona Sunshine

    9

    Nioh - DLC Defiant Honor

    4

    Micro Machines World Series